„To není proti Spojenému království, ale pro mě to je zásadní vodítko. Musíme respektovat procedury a pravidla a chránit naše zájmy jako evropského společenství,“ poznamenal šéf unijních summitů, který se s Mayovou v Londýně sešel 8. září. Tusk si je ale zároveň jist, že se v budoucích rozhovorech podaří zajistit co nejtěsnější vzájemný vztah.
Téma Británie ale rozhovorům v Bratislavě nedominovalo, ačkoliv právě červnové referendum o vystoupení Británie z EU nynější sebereflexi evropských politiků spustilo.
Britská premiérka byla prý při rozhovoru s Tuskem velmi otevřená, upřímná a deklarovala, že pro britskou stranu je „skoro nemožné“ spustit dvouletá vyjednávání podle článku 50 už letos. „Ale je celkem pravděpodobné, že budou připraveni v lednu či únoru příštího roku. Pro mě je to informace, kterou musíme respektovat,“ dodal Tusk. Britové podle něj objektivně potřebují na přípravu jednání ještě čas. Naopak EU - členské země i unijní instituce - je prý už nyní velmi dobře připravena. „Mohli bychom začít už zítra,“ poznamenal Tusk.
Slovenský premiér Robert Fico zdůraznil, že 27 zemí EU na rozdíl od Britů jasně ví, co chce: „Chceme velmi dobré a blízké vztahy s Velkou Británií. Na druhé straně není možné, aby jednání poškodila naše vlastní zájmy“.
Jednání také podle něj musí vést k situaci, z níž bude jasné, že se vyplatí být členem Evropské unie. „Že být v EU má podstatně víc výhod než nevýhod,“ řekl Fico. Upozornil také, že není možné vybírat si z nabídky vztahů jen něco. Zopakoval tak unijní postoj, že pokud Britové chtějí přístup na unijní trh, musejí respektovat s tím spojené svobody, včetně volného pohybu osob a zboží.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že toto téma se týká konkrétních lidí a pracovníků v Evropě. „Nevidím v této věci možnost kompromisu,“ prohlásil. Za evropskou exekutivu povede vyjednávání s britskou stranou někdejší evropský komisař Michel Barnier, který měl v minulosti v komisi na starosti vnitřní trh.
Fico upozornil, že v Británii je oficiálně 70 tisíc pracujících Slováků a pro jiné středo a východoevropské země jsou tyto počty ještě vyšší. Varoval proto před tím, aby jednání s Brity v budoucnosti v Evropě vedla k vytvoření „zaměstnanců druhé kategorie“. Pro země visegrádské skupiny bude podle něj tato otázka jedním z klíčových budoucích rozhovorů s Londýnem.
