Slovensko před březnovými prezidentskými volbami zažilo podle nevládní organizace Transparency International Slovensko nejdražší předvolební kampaň. TIS v analýze odhadla, že celkové náklady se vyšplhají až k hranici 3,5 milionu eur (87,5 milionu korun). Při předchozí volbě hlavy státu před pěti lety náklady na kampaň podle TIS dosáhly částky pod tři miliony eur (77,1 milionu korun).
Dvě třetiny ze zmiňované sumy před letošními přímými volbami hlavy státu utratili dohromady zvolená prezidentka Zuzana Čaputová, její soupeř v rozhodujícím druhém kole hlasování a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a vědec Robert Mistrík. Mistrík se ještě před prvním kolem voleb kandidatury vzdal ve prospěch Čaputové.
Náklady obou finalistů prezidentských voleb na kampaň, Čaputové i Šefčoviče, TIS odhadla shodně na 700 až 730 tisíc eur (18 až 18,76 milionu korun). Čaputová zhruba třetinu dosud vyfakturovaných nákladů vynaložila na svou propagaci na internetu. Téměř polovinu jejího rozpočtu na kampaň pokryli drobní dárci.
Úřadující slovenský prezident Andrej Kiska v kampani před volbou hlavy státu v roce 2014 vynaložil podle TIS až 1,1 milionu eur (28,3 milionu korun).
Prezidentská kampaň na Slovensku včetně jejího financování se letos poprvé řídila novými pravidly. Kandidáti například museli zřídit transparentní účet. Někteří ale podle TIS možnost podrobnější analýzy jejich výdajů na kampaň obešli tím, že z transparentního účtu uhradili značnou částku mediálním agenturám.
Podle zákona každý z prezidentských kandidátů může v období osmi měsíců před volbami vynaložit na kampaň půl milionu eur (12,85 milionu korun). Dalších 100 tisíc eur (2,57 milionu korun) v jejich prospěch má povoleno vynaložit každý z registrovaných podporovatelů, kteří rovněž musejí zřídit transparentní účet.
Do voleb o nejvyšší politickou funkci na Slovensku se letos přihlásilo 15 kandidátů, dva z nich odstoupili ještě před prvním kolem hlasování. Před pěti lety se v prvním kole prezidentských voleb o hlasy voličů ucházelo 14 kandidátů.
