Kasino Kypr dospělo ke krachu. A co dál?
„Pro všechny, kdo tvrdí, že rdousíme lidi – Kypr je kasinová ekonomika na pokraji bankrotu,“ uvedl pro Canal Plus francouzský ministr financí Pierre Moscovici. Záchrana „last minute“, daná dnešním ultimátem ECB pro dohodu či zastavení pomoci ostrovnímu finančnímu sektoru, je střetem dvou světů. Prvním jsou lídři unie a MMF, kteří si v průběhu dluhové krize zvykli diktovat. Druhým je ministát, který odmítl bezprecedentní zátah na vklady střadatelů. Výsledkem licitací mohlo být padnutí si do náruče, kolaps peněžních ústavů, krach státu a oddálení řešení s možným vstupem Ruska.
Do bruselské arény přivezli Kypřané návrh na daň z vkladů od 100 tisíc eur výše a rozštěpení problémové banky Laiki, gongem pro všechny aktéry bylo otevření burz v Asii.
Jaké varianty byly ve hře?
Spásný kompromis
Kypr doloží, že dá dohromady 5,8 miliardy eur. Rozpolcení Laiki Bank sníží potřebu hotovosti na 3,5 miliardy eur. Národní zlaté rezervy a církev uvolní 500 milionů. Z vkladů odteče daň, unie a Nikósie si zachovají tvář. Platební styk se dočasně omezí, aby nenastal odliv kapitálu z ostrova.
Banky ne, Kypr ano
Úmluva se nedostaví, lhůta uplyne, ECB utáhne kohoutky. Jednička Bank of Cyprus a dvojka Laiki půjdou do insolvence, střadatelé přijdou o velkou část úspor. Trojka nabídne levnější program na podepření státu a zajištění nedotknutelnosti kont do sto tisíc eur, protože padlé domy nebude třeba rekapitalizovat. Ruku natáhnou řecké banky. Dostaví se hluboká recese.
Krach státu
Vláda ignoruje ultimátum a pokusí se přimět eurozónu k vylepšení nabídky. Ta se nenechá vydírat. Záchranné úvěry nepřijdou. Zkolabují banky, pak stát. Kypr opět zavede libru, aby udržel ekonomiku v chodu. Trhy začnou spekulovat, která eurozemě je na řadě.
Pozvolná agonie
Kyperská centrální banka mávne nad uzávěrkou rukou a protáhne ECB dobu pro nezbytný pohotovostní zásah. Frankfurt bude přihlížet, nemá nad národními centrálními bankami výkonnou moc. Laiki a Bank of Cyprus zůstanou při životě. Vláda získá čas, aby vypracovala nový sanační plán. Přispěchat může Rusko, které dalo najevo nezájem, ale pošilhává po kyperském zemním plynu a případné námořní základně. A ohnout se může i euroklub.
Pozorovatelé měli před bruselskou schůzkou jasno, nejpravděpodobnější je východisko číslo 1 čili to, že se dotyční shodnou. Vláda nejspíš uspěje se zdaněním boháčů, čímž vyhoví „hlasu ulice“ a postihne ty, kteří profitovali z kyperské daňové oázy.
Otázka, kdo další bude potřebovat záchranný kruh, nicméně zůstane.
