„Myslíme si, že je celkem jednoduchý způsob, jak světu dokázat, že jejich plán je mírový,“ uvedl Kerry. Stanovisko Washingtonu podpořil i jeho francouzský protějšek Laurent Fabius. Teherán má podle něj „plné právo na civilní využití atomové energie, ale ne na atomovou bombu“.
Další kolo jednání o íránském jaderném programu začne ve Vídni 18. listopadu. Zástupci USA, Ruska, Číny, Francie, Británie a Německa chtějí s Íránem dojednat kompromis do 24. listopadu. Ten den vyprší lhůta, na níž se mocnosti dohodly na konci července. Už o víkendu se ale sejdou delegace USA, Evropské unie a Íránu v ománské metropoli Maskatu.
Nastal okamžik pro politická řešení
„Nastal okamžik pro politická řešení,“ uvedl Kerry. Mluvil sice o kritické situaci, ale zároveň vyjádřil naději, že se konečnou dohodu o íránském jaderném programu podaří dojednat. Vše prý ale závisí na Teheránu, který musí svět přesvědčit o svých mírových úmyslech.
Podle agentury Reuters by listopadové rozhovory mohly představovat skutečně poslední šanci na dosažení dohody s Íránem. S republikány ovládaným Kongresem se prý totiž vstřícná politika Washingtonu vůči Teheránu může změnit. Řada republikánů prosazuje mnohem tvrdší postup, než tomu bylo dosud, a mohli by tak zkomplikovat případné uvolnění či zrušení sankcí.
Zrušení sankcí? Až po trvalé dohodě
Loni na podzim se podařilo přimět Teherán k částečným ústupkům v oblasti jaderného programu, což umožnilo na šest měsíců zmírnit protiíránské sankce. K jejich úplnému zrušení je však potřeba trvalá dohoda o omezení programu.
Klíčovým tématem zůstává otázka, v jakém rozsahu může Írán obohacovat uran. Země v současnosti disponuje zhruba 19 tisícovkami centrifug k získávání obohaceného uranu, který je nezbytný pro palivo jaderných reaktorů, ale umožňuje i výrobu atomové bomby. Mocnosti původně chtěly, aby se Írán technologie obohacování vzdal úplně, teď pouze usilují o jeho snížení na míru, se kterou ale Írán nesouhlasí.
