První takové vyčíslení poskytl veřejnosti generál David Rodriguez, jenž mluvil v úterý s novináři v budově amerického ministerstva obrany ve Washingtonu o tom, jak přesně budou Spojené státy čelit zhoubné nákaze v Libérii a dalších zemích subsaharské Afriky.
Rodriguez řekl, že do boje proti viru vyrazí na západ černého kontinentu na 4000 Američanů. Zároveň se snažil zmírnit obavy z nebezpečí, jemuž bude americký personál vystaven. „Jen velmi malý počet našich lidí bude přímo vystaveno možnosti kontaktu s potenciálními pacienty,“ citoval jej deník USA Today.
Podle něho k nim budou patřit především tři nebo čtyři vysoce kvalifikovaní experti, kteří povedou mobilní lékařské laboratoře. Ti se budou moci dostat do přímého styku s nakaženými vzorky nebo pacienty. V Libérii jsou v současné době v provozu tři takové americké laboratoře.
Pobyt amerického personálu v Africe by měl trvat přibližně půl roku a náklady na jeho provoz odhadl generál Rodriguez na tři čtvrtě miliardy dolarů (tedy zhruba tolik, kolik americké daňové poplatníky stálo pět dnů války v Iráku).
Zákaz letů nebude
Rodriguez dále řekl, že ostatní personál se v Libérii sice bude setkávat se smluvními dodavateli americké armády, ale každý den bude u jeho členů probíhat kontrola na stopy viru.
Americký prezident Barack Obama zároveň týž den prohlásil, že příslušné úřady pracují na zintenzivnění kontrol na ebolu na letištích, jimiž budou muset procházet cestující do USA. Bílý dům však podle USA Today nezajde tak daleko, aby vyhlásil zákaz letů ze zemí, které s nákazou bojují. Kromě Libérie jsou to zejména Rovníková Guinea a Sierra Leone.
Zprávy o americkém úsilí o potlačení viru přišly den po té, co byl ve Španělsku zjištěn první potvrzený případ nákazy ebolou. Nemocnice v Madridu ohlásila, že nakaženou je zdravotní sestra, která předtím ošetřovala kněze, jenž na ebolu zemřel.
