Visegrádská čtyřka, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, vytvoří krizové středisko pro zvládání migrace. Má sloužit hlavně ke koordinaci a výměně informací. Oznámil to maďarský ministr vnitra po schůzce se svými kolegy z V4 ve Varšavě. Středisko bude mít sídlo v Polsku, které nyní celé skupině předsedá.
Středisko by podle polského ministra vnitra Mariusze Blaszczaka mělo koordinovat opatření členských států V4 při pomoci uprchlíkům v krizových oblastech.
"Usilujeme o to, aby naše společné stanovisko, nesouhlasící se systémem přerozdělování uprchlíků, akceptovali naši partneři z EU. Soudíme, že tento systém je prostě neefektivní," uvedl Blaszczak podle webu polského rozhlasu.
Připomněl, že ze 160 tisíc uprchlíků, kteří měli být přerozděleni podle kvót, se dosud podařilo umístit v jiných členských státech jen něco přes šest tisícovek. "Je to systém, který láká další migrační vlny do Evropy a tedy migrační krizi neřeší, ale zhoršuje," dodal.
V4 podle polského ministra klade důraz především na utěsnění vnějších hranic EU. "Příkladem může být postoj našich přátel z Maďarska, kteří jako první utěsnili maďarské hranice, představující vnější hranici unie, přičemž čelili útokům ze strany dalších partnerů. Bylo to ale (od Budapešti) naprosto oprávněné počínání, opírající se o unijní pravidla," řekl Blaszczak.
Uvedl rovněž, že společné prohlášení ze schůzky V4 se vyslovuje pro pomoc uprchlíkům "v místech, kde skutečně jsou uprchlíky, a tedy mimo EU - v táborech v Libanonu a Jordánsku".
Varšavské schůzky se zúčastnily rovněž delegace Belgie, Bulharska, Chorvatska, Rakouska a Slovinska. Za Česko se podle polských médií zúčastnil náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka před novináři zdůraznil, že by žádná vláda neměla mít možnost se "vykoupit" z kvót EU na přerozdělování migrantů, jak podle agentury APA navrhovala V4. Sobotka zároveň vyzval k personálnímu posílení unijní pohraniční agentury Frontex.
Blaszczak bránil politiku své vlády mimo jiné argumentem, že jeho země "přijala milion lidí z Ukrajiny," což už nyní přetěžuje sociální systém.
Pohled na statistiku polských úřadů však podle agentury APA svědčí o tom, že se v případě Ukrajinců v Polsku z valné většiny jedná o pracovní migranty, s příslušným pracovním vízem. Skutečných žádostí o azyl bylo od začátku roku do listopadu 2016 podáno pouze mírně nad deset tisíc.
