Kypr potřebuje pomoc k záchraně bank i odvrácení celkové platební neschopnosti. Eurozóna dosáhla politické dohody s kyperskými představiteli o pomoci Kypru, oznámil po dlouhých jednáních šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.
Nyní musejí dohodu schválit členské země eurozóny. V některých státech ji musejí potvrdit parlamenty. Původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodli na částce nejvýše deseti miliard. Kypr požádal o pomoc už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.
Podle dohody zvýší Kypr firemní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere ale především jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň by podle Dijsselbloema měla přinést 5,7 miliardy eur.
Odhaduje se, že asi z poloviny se daň bude týkat vkladů Rusů, pro něž je Kypr daňovým rájem. Předcházející pomoci zemím eurozóny požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly.
Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problému podíleli i vkladatelé, řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země. Stejně tak prý jde o jednorázové opatření, které se týká jen Kypru.
Úřady již připravují daň z vkladů
Kyperské úřady bezprostředně začaly přípravy na zavedení daně z vkladů a na to, aby předešly hromadnému vybírání vkladů. Během víkendu by měl být přijat příslušný zákon, který by měl vstoupit v platnost do úterý, až se po dni volna kyperské banky otevřou. Kyperské úřady také podnikly kroky, aby při internetových transferech na účtech zůstala příslušná daň, se zbytkem vkladu je možné volně nakládat, řekl člen vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen. Podle něj by bez zdanění vkladů museli pomoc zaplatit především kyperští daňoví poplatníci.
Jednorázové zdanění vkladů prosazoval Mezinárodní měnový fond (MMF), ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kromě rizika hromadného vybírání vkladů takový krok může být vnímán i jako precedens pro další případné pomoci ohroženým zemím eurozóny a mohl by oslabit důvěru investorů v těchto ohrožených zemích.
Počítá se i s Rusy
Pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj ale nebude příliš vysoká. „Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc,“ dodal.
Kvůli ruské pomoci pojede v pondělí do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč) za rok 2016 a snížit jeho úrok.
Německo a další země dosud namítaly proti pomoci Kypru především kvůli podle nich nedostatečné transparentnosti kyperských bank, pomalé výměně daňových informací a kvůli podezření z praní špinavých peněz.
Slovenský premiér Robert Fico před jednáním podmiňoval slovenský souhlas s pomocí pro Kypr lepší výměnou informací o kyperských firmách působících na Slovensku. Také český premiér Petr Nečas připustil, že i „z České republiky je poměrně velký zájem o registraci firem na Kypru“. Podle něj má ČR, která však není na rozdíl od Slovenska v eurozóně, zájem na transparentnosti na Kypru registrovaných firem, jen když se ucházejí o veřejné zakázky, nebo když jsou podezřelé z podvodů.
MMF nezůstane stranou
Na pomoci se bude podílet i MMF. Konkrétní podíl fondu bude ale ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. „Nějakou dobu to bude trvat,“ dodala.
Kypr se podílí na ekonomice měnové unie jen 0,2 procenta. Kdyby se ale jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí. Pomoc by měla pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP.
Původně zvažovaná pomoc 17,5 miliardy eur se rovnala zhruba HDP země. Stejně tak by zvýšila státní dluh na 145 procent HDP, což by bývalo znemožnilo účast MMF na záchranném balíku, protože fond považuje tak vysoký dluh za neudržitelný.
Ministři financí eurozóny také schválili prodloužení splatnosti půjček Irsku a Portugalsku, aby se letos mohly vrátit na finanční trhy. technické podrobnosti vypracují odborníci MMF, EK a Evropské centrální banky. Prodloužení splatnosti musí schválit i ministři financí všech zemí EU, protože pomoc pocházela i ze záchranného fondu EFSM, na kterém se podílí všech 27 států EU, včetně ČR.
