Uhlí se z nouze vrací na výsluní. V Číně se zadrhl rozmach zelených zdrojů, Německo válčí s plynem
- Čínské zelené zdroje nestačí uspokojit rostoucí poptávku.
- Nárůst globálních emisí z uhlí zřejmě nebude tak vysoký, aby předčil propad u ropy a plynu.
- Poláci se bojí, že tuhá zima může prověřit jejich zásoby uhlí.
Hormuzská krize nutí země po celém světě hledat náhrady za ropu a LNG. Znamená to větší příklon k zeleným zdrojům, ale také návrat k uhlí. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) míní, že globální poptávka po uhlí letos stoupne o 1,2 procenta na rekordních 8,94 miliardy tun. Spotřebu suroviny může v následujících měsících ještě zvýšit meteorologický jev El Niño.
Experti se původně domnívali, že světový zájem o uhlí dosáhl v loňském roce rekordu a letos nastane obrat. Jenže vše změnila válka na Blízkém východě, která zamávala trhy s energiemi a povzbudila ceny ropy i plynu. V Číně, která spotřebovává přes polovinu světového uhlí, nejspíš letos půjde spotřeba nahoru o jedno procento na pět miliard tun.
Další energetičtí analytici už v uplynulých měsících předpovídali, že se výroba elektřiny z uhlí v asijské velmoci letos zotaví po loňském prvním poklesu za dekádu. Jedním z důvodů je i to, že rozmach obnovitelných zdrojů v zemi zpomalil a nedokáže držet tempo s poptávkou po elektřině. Peking přitom v posledních letech mohutně investuje do dekarbonizace, instaluje zelené zdroje i ve svém uhelném srdci, prosazuje elektromobilitu a vyváží nízkouhlíkové technologie do celého světa.
Hlad po uhlí je i v Indii a Jižní Koreji
Loni se proto klimatičtí experti domnívali, že se Čína už dostává do fáze poklesu emisí skleníkových plynů. Zvýšená spotřeba uhlí však nemusí znamenat zvrat v tomto směru. Web Carbon Brief uvedl, že ve druhém čtvrtletí v Číně klesly emise oxidu uhličitého kvůli výrazně nižší spotřebě ropy, což vykompenzovalo popularitu uhlí.
„Je to poprvé, co za celkový pokles emisí CO2 bylo zodpovědné snížení spotřeby ropy. Ve všech předchozích případech byla hlavní hnací silou spotřeba uhlí,“ napsal web. Zdůraznil, že za ropným poklesem je nejenom šetření suroviny kvůli geopolitickému napětí, ale i rostoucí role elektromobilů. Carbon Brief míní, že snížení emisí z ropy a plynu letos překoná nárůst vypouštění skleníkových plynů z uhlí i celosvětově a dojde tak k jejich celkovému mírnému poklesu.
Vzhledem k velké zranitelnosti Asie, která je na dodávkách z Blízkého východu silně závislá, přitom zažívají hlad po uhlí i další země. V Indii podle IEA spotřeba vyskočí dokonce o 4,2 procenta na 1,35 miliardy tun. „Očekává se, že poptávka po uhlí se v Indii v roce 2026 vrátí ke svému historickému růstovému trendu, a to po loňském dočasném poklesu,“ konstatovala agentura. V Jižní Koreji se nejspíš zájem zvedne o šest procent.
El Niño vysušuje řeky a podněcuje používání klimatizací
IEA podotýká, že kromě ochromeného Hormuzského průlivu může další spotřebu uhlí v některých částech světa příštích měsících podnítit i jev El Niño. „Může zvýšit potřebu chlazení a zároveň snížit dostupnost vodní energie,“ vysvětluje agentura.
V Indii se to projevilo už minulý měsíc, kdy ze zmíněných důvodů meziročně dramaticky vyskočil dovoz uhlí, převážně z Indonésie. „Spotřeba uhlí v srpnu vzrostla více, než se očekávalo, zatímco domácí dodávky nemohly plně držet krok, což vedlo mnoho elektráren k dovozu uhlí,“ uvedl podle Reuters obchodník s uhlím iEnergy Natural Resources.
Uhlí ale může vzít během nadcházející zimy na milost i Evropa, která se potýká s nedostatečně naplněnými plynovými zásobníky a vysokými cenami plynu. Úschoviště jsou na 70 procentech kapacity, těsně pod dlouhodobým minimem. Cena suroviny v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF je na více než dvojnásobku oproti loňsku.
Německo čeká na nové plynové elektrárny
Na plynu silně závislá Itálie už na jaře oznámila odklad trvalého uzavření uhelných elektráren o 13 let. Čtyři podniky, které jsou v pohotovostním režimu, mají dále sloužit pro případ, že krize s dodávkami energií eskaluje.
Velmi opatrná je v otázce odchodu od uhlí i německá vláda kancléře Friedricha Merze. V srpnu odložila definitivní rozhodnutí o dalším osudu výroby elektřiny z uhlí v Severním Porýní-Vestfálsku, které by mělo skončit v roce 2030. Berlín musí do konce roku přezkoumat, zda takový krok neohrožuje dodávky energií. Nyní čeká na to, zda nastane dostatečný pokrok v tendrech na nové plynové elektrárny, které mají zajistit stabilitu v době výpadku zelených zdrojů. Jejich výstavbu ale provázejí problémy a průtahy.
Například poslanec CDU Sepp Müller otevřeně vyzývá k většímu využívání uhlí v době vysokých cen plynu. Pomohlo by to podle něj i k plnění zásobníků, které jsou v Německu jen na 56 procentech kapacity, poměrně hluboko pod sezonním minimem. „V tuto chvíli uhelné elektrárny zasahují pouze tehdy, když je bezvětří a ze slunce je velmi málo elektřiny. Měly by opět běžet neustále,“ citoval ho Handelsblatt.
Polsko se bojí, že v tuhé zimě uhlí dojde
Koaliční SPD se podobné návrhy nelíbí, ministerstvo hospodářství se ale rozhodlo větší využití uhelných zařízení prověřit. Merzův kabinet je zároveň pod velkým tlakem kvůli aktuálním úspěchům krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách. Strana chce jednoznačně zvrátit odchod od uhlí. Kromě toho volá po návratu nákupů ruského plynu, aby se snížily náklady pro německý průmysl.
Také v Polsku je uhlí nyní velkým tématem. Stále z něj pochází polovina elektřiny, navíc se ve velkém využívá k vytápění domácností. Představitelé polské energetiky připouštějí, že letos země spotřebuje kvůli počasí a drahému plynu více uhlí, než se původně čekalo. Jeho zásoby se tenčí.
„Pokud bude studená zima, bude nedostatek uhlí. Všichni budeme škrábat dno. Věřím, že toto je největší riziko, které nás dnes čeká,“ varoval dokonce minulý týden podle webu Money.pl Andrzej Gajewski, někdejší šéf společnosti Orlen Termika, která mimo jiné zásobuje teplem Varšavu. Polská média vzápětí informovala, že kvůli svým silným slovům přišel o práci.
Polský import uhlí pro elektrárny a teplárny každopádně v první polovině roku stoupl o 168 procent na zhruba tři miliony tun. Očekává se tak, že by letos mohl být nejvyšší za celé roky. Více než polovina dovozu pochází z Kazachstánu, dalším velkým dodavatelem je Kolumbie.
