„Tento dekret bezpochyby krizi ještě prohloubí,“ tvrdí opoziční venezuelský poslanec a ekonom José Guerra. „Předpokládá, že stát bude disponovat výrobními prostředky, a to je nebezpečné. Naopak neobsahuje jediné opatření jak pokrýt státní deficit 30 miliard dolarů,“ dodal Guerra. Podle expertů tak jen bude pokračovat populistická státní politika dosavadní socialistické vlády, která současný stav způsobila.
Venezuela má nejvyšší inflaci na světě (kolem 150 procent), hrubý domácí produkt klesá (v posledním třetině loňského roku o sedm procent) a v zemi je nedostatek základních potravin i léků. Devadesát pět procent příjmů státního rozpočtu pochází z prodeje ropy, jejíž cena dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2014 se barel prodával za 90 dolarů, nyní je to asi 24 dolarů.
Zdroj: ieconomics.com
Mnozí vkládali velké naděje do změny, kterou Venezuele přinesly prosincové parlamentní volby. V nich získala ústavní většinu opoziční koalice, která prosazuje liberální změny i v ekonomice; mimo jiné chce skončit s kontrolou cen a zahájit privatizaci. Jenže prezident Maduro, který má na své straně ústavní soud, svými posledními kroky ukazuje, že legislativní změny nového parlamentu nebudou jednoduché.
„Dekret Nicolás je jedem do žil Venezuelanům. Šestého prosince lid řekl ne této dekretové praxi,“ prohlásil guvernér státu Mirandu a představitel opozice Henrique Capriles. Připomněl tak doby, kdy Maduro - stejně jako jeho předchůdce Hugo Chávez - vládl pomocí dekretů.
Tuto pravomoc ale vždy dostali na určitou dobu zákonem, který schválil parlament. V něm měli posledních 17 let vládní socialisté většinu. Platnost posledního takového dekretu Madurovi vypršela na Silvestra.
Výdaje bez rozpočtu
Páteční prezidentův dekret dává vládě mimo jiné pravomoc disponovat se státními financemi na výdaje, které nejsou součástí státního rozpočtu. Vláda se hájí, že je chce použít na sociální programy. Dekret obsahuje i ustanovení, že vláda může po státních, ale také soukromých firmách požadovat zvýšení jejich produkce. Neuvádí už ale, jak toho mají podniky při katastrofálním stavu ekonomiky dosáhnout.
Vláda podle dekretu může požadovat po majitelích dopravních prostředků, distribučních kanálů, jatek a dalších podniků statky a zboží „nutné pro zajištění základních produktů“, jichž je nedostatek. Dekret ale neuvádí, zda za to má vláda platit. V dekretu se též uvádí, že prezident „může nařídit další opatření sociální, ekonomická a politická, která jsou podle něj za současných okolností potřeba“.
