Merkelová je v čele německé vlády už třetí volební období a je tak třetí nejdéle sloužící kancléřkou po Helmutu Kohlovi a Konradu Adenauerovi. Přestože zatím oficiálně nepotvrdila, že se bude na podzim 2017 o úřad opět ucházet, představitelé její Křesťanskodemokratické unie (CDU) ji označují za jedinou stranickou kandidátku.
Nynější průzkum ale ukázal, že veřejnost se proti kancléřce vymezuje. Její čtvrté funkční období si přeje 36 procent Němců, 64 procent by rádo v úřadu vidělo někoho jiného. Postoje lidí vůči Merkelové jsou podle průzkumu stejné ve starých i v nových spolkových zemích. Vymykají se z toho Durynsko a Sasko, kde si odchod kancléřky přeje 79, respektive 76 procent dotázaných.
Nespokojení jsou méně vzdělaní s nižšími příjmy
Nespokojenost s kancléřkou je mimořádně silná u lidí s nižším vzděláním a s nižšími příjmy. Mezi lidmi, kteří dokončili pouze základní školu, a mezi těmi, kteří vydělávají méně než 1000 eur (27 tisíc korun) měsíčně, si pokračování Merkelové ve funkci nepřejí dvě třetiny dotázaných. S vyšším vzděláním a vyššími příjmy spokojenost s Merkelovou roste, v žádné vzdělanostní ani příjmové skupině ale nepřevažují stoupenci jejího čtvrtého funkčního období nad odpůrci.
Průzkum společnosti Insa také ukázal, že klesá i podpora pro strany vládní koalice. Kdyby se nyní konaly volby, získala by konzervativní unie CDU/CSU 30,5 procenta a sociální demokracie 19,5 procenta hlasů. Velká koalice by tak oslovila jen polovinu voličů, přitom při posledních volbách do Spolkového sněmu si připsala 67 procent hlasů.
