Kvůli rozhodnutí Budapešti jsou nyní v pohotovosti úřady v Chorvatsku i Slovinsku. Vlády v Záhřebu a Lublani koordinují další společný postup, jednou z variant je údajně vytvoření koridoru pro uprchlíky vedoucího přes obě země do Rakouska.
Šéf maďarské diplomacie konstatoval, že lídři EU se na čtvrtečním summitu neshodli na zřízení společné operační skupiny, která by měla za úkol chránit řecké pobřeží. „Proto národní bezpečnostní kabinet rozhodl, že od půlnoci… bude Maďarsko plně vymáhat schengenská pravidla na hranici s Chorvatskem,“ zdůvodnil Szijjártó.
Už před měsícem Maďaři uzavřeli hranice se Srbskem. Právě kvůli tomuto kroku Budapešti se pak hlavní tranzitní zemí pro uprchlíky směřující z Řecka přes Balkán do západní Evropy stalo Chorvatsko. Jen za poslední měsíc Chorvatskem prošlo na 178 tisíc migrantů, uvedla dnes ministryně zahraničí Vesna Pusičová.
Také na hranicích s Chorvatskem, stejně jako na těch se Srbskem, už stojí hraniční plot. Maďaři jej na vnější hranici schengenského prostoru vztyčili proto, aby snížili počet běženců, kteří na jejich území míří. Letos do Maďarsko dorazilo už více než 383 tisíc migrantů, většina z nich ale potom odjela do dalších zemí, zejména do Německa.
Záhřeb už předem oznámil, že pokud Maďarsko vzájemné hranice uzavře, má připravený nouzový scénář. Podle některých informací by jím mělo být vytvoření koridoru přes Chorvatsko a Slovinsko do Rakouska. Oficiálně však zatím nikdo tento postup neoznámil. „Chorvatsko má řešení, Maďarsko může dělat, co uzná za vhodné,“ řekl ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu chorvatský premiér Zoran Milanović.
Plán C
„Chorvatská vláda už se dohodla na dalším postupu se Slovinskem. Pokud Maďarsko uzavře své hranice, začne Chorvatsko ve spolupráci se Slovinskem tento plán uskutečňovat,“ řekl dnes mluvčí vlády v Záhřebu.
Premiér Milanović je ve stálém kontaktu se slovinským premiérem Mirem Cerarem, s nímž jednal už ve čtvrtek v Bruselu. Dnes spolu oba politici několikrát telefonovali a chorvatská vláda se připravuje k realizaci takzvaného „plánu C“ - jeho obsah však není znám.
Maďarsko-chorvatská hranice je dlouhá 300 kilometrů, zhruba dvě třetiny však tvoří řeky Dráva a Mura. Zatím není jasné, zda a případně jak budou Maďaři tuto část hranice střežit. Szijjártó novinářům řekl, že Maďarsko o svém kroku informovalo vlády v Chorvatsku, Slovinsku, Polsku, Slovensku, Rakousku a Německu. U hraničních přechodů Beremend a Letenye budou prý zřízeny tranzitní zóny, kde budou moci migranti podat žádost o udělení azylu.
