Lukašenko je očividně znepokojen možností, že by se ukrajinský konflikt mohl rozšířit. Přesněji vyhlídkou ruské vojenské přítomnosti na běloruském území. Na počátku února v zemi vstoupil v platnost zákon, podle něhož bude jakýkoli výskyt cizích vojáků považován za akt agrese, i když nebude možné je identifikovat jako pravidelnou armádu. „Ti, kteří si myslí, že běloruské území je součástí toho, co nazývají ruským světem, skoro součástí Ruska, zapomeňte na to. Bělorusko je moderní a nezávislý stát,“ prohlásil prezident.
Hospodářské problémy Běloruska
Dvě dekády vládnoucího lídra zároveň sužují hospodářské potíže. Nedávno naznačil, že země bude mít problémy s letošními splátkami dluhů, které mají činit čtyři miliardy dolarů. Původně se zmínil o jeho možné restrukturalizaci, později zmírnil a hovořil o refinancování. Jeho slova byla patrně určená hlavně Kremlu, jenž je už nyní významným věřitelem země. Minsk přitom rád zdůrazňuje, že jeho trable úzce souvisí se slabým ruským rublem a dalšími ekonomickými problémy velkého souseda.
Lukašenko zároveň zmínil, že by Bělorusko mohlo opustit Kremlem budovaný hospodářský svaz, pokud v něm nebudou dodržovány dohody. Reagoval tak na rozmíšky mezi státy, které vznikly po nařčení Moskvy, že Minsk umožňuje dodávky zakázaného západního zboží na ruské území. Obchod mezi zeměmi následně poznamenaly vzájemné restrikce, které vznášejí otazníky nad smyslem celní unie.
Někteří experti otevřeně naznačili, že se Minsk snaží Moskvu vydírat. „Lukašenko zřejmě říká toto: Odejdeme z tohoto klubu a možná dokonce přejdeme do druhého, pokud nás nadále nebudete financovat,“ citovala agentura Reuters Grega Sajčina z Allianz Global Investors. Podle dalších názorů se prezident snaží v nejisté době získat podporu Západu, čemuž by napovídala jeho slova, že tam nevidí nepřátele.
