Řecko se už na počátku tohoto roku dohodlo pod tlakem mezinárodních věřitelů na odpuštění zhruba poloviny svého dluhu u soukromých věřitelů. Jeho dluhová zátěž však tím klesla jen dočasně. Snel z MMF teď mluví o tom, že by měly začít uvažovat o odpuštění části dluhů i evropské státy. „Příspěvek vlád bude v takovém případě jistě námětem diskusí,“ řekl Snel.
Evropští činitelé agentuře Reuters minulý měsíc sdělili, že MMF je tlačí k restrukturalizaci jejich pohledávek za Řeckem, což by politici měli vysvětlit voličům. Evropa chce zatím dát Aténám čas, aby se ukázalo, zda nová vláda bude schopna obnovit plnění plánu snižování rozpočtového deficitu.
Řecko má nyní dostat dalších 31,5 miliardy eur (784 miliard korun) z druhého balíku úvěrové pomoci. Řecký premiér Antonis Samaras nedávno uvedl, že Řecko vydrží bez dodatečných peněz maximálně do konce listopadu.
Sinn: Ekonomicky je členství Řecka v eurozóně neudržitelné
Do Řecka míří německá kancléřka Merkelová. Podle německé diplomacie přiletí zemi vyjádřit „solidaritu“ v jeho zápolení s ekonomickou krizí.
Prezident mnichovského institutu Ifo a vlivný ekonom Hans-Werner Sinn před cestou Merkelové zpochybnil snahy evropských politiků udržet silně zadluženou jihoevropskou zemi v měnové unii.
„Dnešní šlamastyka je výsledkem politiky, která věřila, že je možné porušovat ekonomické zákony,“ tvrdí Sinn.
„Ekonomické problémy, které vzniknou z toho, že Řecko v měnové unii zůstane, jsou jednoduše neřešitelné,“ je přesvědčen dvaašedesátiletý profesor ekonomie. „Politici se stále domnívají, že existuje primát politiky nad ekonomickými zákony. To je iluze. Trvale vítězí vždy ekonomické zákony. Dnešní šlamastyka je výsledkem politiky, která věřila, že je možné porušovat ekonomické zákony,“ tvrdí Sinn.
Nejlepší pro Řecko i pro zbytek eurozóny by tak podle něj byl odchod Atén z měnové unie, mimo níž by mohlo devalvovat svou měnu a stát se znovu konkurenceschopným. To si ale podle něj musí Řekové rozhodnout sami. „Řecko vystoupí a kancléřka Merkelová nebude mít pravdu - vsadím se s ní,“ prorokoval Sinn v listu Welt am Sonntag před úterní cestou Merkelové do Atén.
Tam na ni čekají nejen obtížná jednání s tamními představiteli, ale i bouřlivé protesty nespokojených Řeků. Úřady se proti nim chystají podle dnešního německého tisku nasadit na 7 tisíc policistů. Tolik jich prý bylo v ulicích řecké metropole naposledy v roce 1999 při návštěvě tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona.
Ohrožené jsou i peníze u centrálních bank, varuje Sinn
Sinn svou prognózu o budoucnosti řecké ekonomiky v eurozóně vyslovil v rámci kampaně na svou novou knihu Die Target Falle (Past jménem Target), v níž varuje před dopady stejnojmenného mezibankovního systému. Pomocí něj si mohou evropské centrální banky prakticky neomezeně půjčovat peníze a poskytovat je svým bankám za nižší úrok než na trhu. To podle Sinna využívají především instituce ze zemí nejvíce postižených současnou krizí.
U Bundesbanky se tak podle mnichovského ekonoma nahromadily pohledávky za zhruba 750 miliard eur. Pokud by se eurozóna rozpadla, nemá podle něj německá centrální banka jistotu, že Němci tyto peníze někdy uvidí zpátky.
Šéf vlivného ekonomického institutu proto volá po reformě systému Target, na jejímž základě by se tato salda musela každoročně vyrovnávat, jako to funguje v USA. Bez této reformy vidí budoucnost černě. „Buď se euro zničí, nebo bude znehodnocena velká část našeho majetku,“ varuje Sinn. Politici i bankovní sektor ale jeho výtky vůči systému odmítají.
