„Do konce roku 2013 stoupne objem nových půjček ve Spolkové republice o 85 miliard eur,“ předpovídá finanční specialista IfW Jens Boysen-Hogrefe. Jen letos se toto břemeno zvětší o 57 miliard na 2,137 bilionu eur, což odpovídá rozmezí od 80,9 do 81,6 procenta hrubého domácího produktu. „Pokud se nepřihodí nic zlého, mohli bychom se vrátit na 60procentní mez za deset až dvanáct let,“ míní BoysenHogrefe.
Nicméně i očekávaný německý průměr je pořád méně než prostřední hodnota pro eurozónu v roce 2011, kterou pro tento klub (bez Estonska) spočítala Evropská komise. Jde o 88 procent HDP. Nejhůře si v uplynulých 12 měsících vedlo Řecko, které se zastavilo až na ukazateli 162,8 procenta HDP, následovaly Itálie a Irsko. Pod 60 procenty se naopak vyskytovaly Finsko, Slovinsko, Slovensko a Lucembursko. A má být hůř. Odhady, které zveřejnil list Die Welt, přisuzují Řecku napřesrok 190 procent, Irsku 120 a Itálii 118 procent. Pod značkou 60 procent mají být titíž premianti plus Estonsko, ze zemí mimo měnovou unii pak Polsko, Lotyšsko, Dánsko, Česko či Švédsko.
Zajímavý je rovněž pohled na schodky rozpočtů veřejných financí s prahem tři procenta HDP. V přebytku nemá být v roce 2013 ani jedna národní pokladna, nejhůře se s asi 7,5 procenta povede Irům. Další dva největší hříšníci jsou Řecko a Velká Británie. V normě se čekají Portugalsko, Rakousko, Itálie, Německo či Švédsko.
Končím. Jedna z tváří dluhové krize, řecký ministr financí a vicepremiér Evangelos Venizelos, opustí vládu. Stane se v neděli, kdy si socialistická strana Pasok zvolí nového šéfa. „Chci nás důkladně připravit na nadcházející všeobecné volby,“ říká 55letý rodák ze Soluně, jenž je jediným kandidátem.
Volby se mají konat za šest až sedm týdnů. Venizelos se podle kuloárů zasadil o pád stranického předchůdce a předsedy vlády Jorgose Papandrea, který oznámil odchod z čela partaje v lednu. Rezignaci předcházela Papandreova snaha o referendum kvůli škrtům a Venizelův odpor k tomuto kroku.
