Nálada mezi Němci přitom ostře kontrastuje s postojem Italů a Španělů, kteří Řecko spíše podporují. Protichůdný postoj občanů jednotlivých zemí eurozóny patrně bude velkým problémem pro evropské lídry, kteří se tento měsíc opět pokusí najít odpověď na otázku, zda má Řecko dostat na zavedení reforem víc času, než původně slíbilo.
Někteří politici odhadují, že od února, kdy se Řecko na plnění podmínek pomoci dohodlo, už zaostává až o 20 miliard eur. To je částka, o níž podle původního harmonogramu měl být snížen deficit. Rozhodnutí jak tento skluz dohnat musí padnout dřív, než věřitelé vyplatí další část úvěru v objemu asi 31 miliard eur.
Průzkum FT/Harris ukázal, že jen 26 procent Němců věří, že Řecko poskytnutou finanční pomoc někdy splatí. Naopak v Itálii takto odpovědělo 77 procent respondentů a ve Španělsku 57 procent. Téměř polovina Němců nepředpokládá, že je Řecko schopno svou ekonomiku zreformovat tak, aby už nebylo závislé na pomoci ze zahraničí. Naopak zhruba 88 procent Italů a 70 procent Španělů „spíše věří“, že toho Řecko bude schopno.
Jiný postoj mají Francouzi: Jen asi 32 procent dotázaných si myslí, že by Řecko mělo z eurozóny odejít, zatímco v Německu takto odpovědělo zhruba 54 procent respondentů. Co se ale týče poskytnutí další finanční pomoci Řecku, zdráhají se Francouzi skoro stejně jako Němci.
