Gabriel v rozhovoru s listem Bild zopakoval výhrůžku, kterou již tento týden vznesl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Podobná varování jsou podle Reuters namířena především proti Maďarsku, které uzavřelo své hranice před uprchlíky proudícími do Evropy především z Blízkého východu. Týkají se ale také České republiky či Slovenska, které odmítají povinné přerozdělení běženců do jednotlivých zemí EU.
Německý vicekancléř uvedl, že zatímco Německo otevírá tělocvičny, kasárna i domovy pro uprchlické rodiny, jiné země „natahují na svých hranicích ostnaté dráty a zavírají brány“.
Poukázal tím na Maďarsko, které vystavělo plot na hranici se Srbskem a začíná stavět další na hranici s Chorvatskem, aby zamezilo migrantům ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí v cestě do schengenského prostoru. Maďarská policie rovněž tento týden na hranici zasáhla proti uprchlíkům slzným plynem a vodními děly.
Přečtěte si:
„Evropa je společenství hodnot, které se zakládají na lidském soucitu a solidaritě. A ti, kdo naše hodnoty nesdílejí, nemohou počítat s našimi penězi,“ prohlásil Gabriel. „Pokud to bude pokračovat tímto způsobem, pak je Evropa ohrožena víc, než byla ohrožena finanční krizí nebo řeckou krizí,“ dodal.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v úterý prohlásil, že EU by měla omezit vyplácení peněz zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců. V televizi ZDF řekl, že podporuje tuto myšlenku, s níž podle něj přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas ale vzápětí před novináři de Maiziérova slova odmítl. Připomněl zároveň, že ke krácení peněz chybí jakýkoli právní rámec; dohody o partnerství a operační programy pro nynější finanční období 2014 až 2020 neumožňují měnit rozdělení příspěvků z unijních fondů.
Proti návrhu svého vlastního ministra se postavila i kancléřka Angela Merkelová s tím, že hrozby nejsou správnou cestou k dohodě.
