Německo pošle Ukrajině zbrojní pomoc za 25 miliard, řekl kancléř na neohlášené návštěvě Kyjeva
- Německý kancléř Friedrich Merz přicestoval do Kyjeva navzdory varování Ruska, které vyzvalo zahraniční návštěvníky a diplomaty k opuštění města.
- „Pokud Rusko nebude zastaveno, jeho válečný stroj se dříve či později obrátí proti nám,“ řekl Merz.
- Německo zůstává finančně i vojensky nejvýznamnějším podporovatelem Ukrajiny.
Německo poskytne Ukrajině zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Oznámil to spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Sešel se tam s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vyzval Rusko k mírovým jednáním.
O německé pomoci za více než 1,3 miliardy eur na síti X informoval i Zelenskyj. „Součástí jsou zbraně, které nám nyní pomohou, ale také podpora energetického sektoru před nadcházející zimou,“ napsal prezident. „Děkuji, Německo. Děkuji, Friedrichu. Děkuji celé Evropě, že stojí za Ukrajinou a pomáhá nám chránit lidské životy,“ dodal Zelenskyj.
Během Merzovy návštěvy Kyjeva, kam ho doprovázeli zástupci německých společností, udeřilo Rusko v ukrajinské metropoli znovu na Severní most. Tento útok Merz zmínil, když podle Reuters řekl, že jeho cesta na Ukrajinu ukazuje to, že se nenechá zastrašit ani náletem dronů.
I Německo čelí útokům
Merz rovněž řekl, že i Německo čelí dronovým incidentům. Německo nedávno obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Moskva toto obvinění odmítla.
Německo v reakci na incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům. Rusko v odvetě nařídilo uzavřít německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku.
Merz v neděli řekl, že ruské útoky na Německo nepřestanou, i kdyby Berlín zastavil pomoc napadené Ukrajině. Řekl, že Ukrajina i Německo ale činí vše, aby se Evropa zapojila do diplomatického procesu vedoucího k ukončení války.
Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení všech bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek. Požaduje například mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území a rovněž trvá na předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala obsadit. Moskva také požaduje jednat o základních příčinách konfliktu – mezi nimi Rusko uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
