Do Německa v současné době míří bezprecedentní počty běženců, podle některých odhadů jich letos může přijít až 1,5 milionu. Masové přistěhovalectví sice může nelichotivý vývoj zmírnit, přesto ale ani stovky tisíc běženců zemi z demografické pasti nevyvedou.
Pro letošní a nadcházející rok počítají ekonomové s tím, že Německo získá po odečtení vystěhovalců přes 500 tisíc přistěhovalců ročně. Ve střednědobém horizontu se tato čistá hodnota přistěhovalectví opět ustálí na zhruba 200 tisíc lidech ročně.
„Zoufale potřebujeme přistěhovalce, a to po mnoho let,“ prohlásil hlavní ekonom Prognosu Michael Böhmer. „Ti ale mohou německé demografické problémy a nedostatek odborné pracovní síly jen zmírnit, ne zvrátit,“ dodal.
Až do roku 2040 očekává Prognos stálý hospodářský růst v průměru 1,3 procenta ročně. To je výrazně méně než průměr zbytku eurozóny, který roste ročně o 1,8 procenta. Podle Böhmera tak na tom budou lépe ty země, které mají vyšší porodnost, jako je například Francie.
Migranti v Německu tak podle prognostické zprávy potřebují mnohem více než jen úvodní pomoc, aby se mohli správně začlenit do hospodářství a pracovního trhu
Hospodářský růst Německa bude podle odborníků možné udržet jen za cenu obrovského vypětí všech stran. Země bude muset najít další zdroje pracovní síly nejen mezi přistěhovalci, ale i přímo v Německu mezi ženami a seniory. V případě žen prý trend z částečného pracovního úvazku zcela jasně přejde na plný úvazek, takže se pro ně stane pravidlem 30hodinový pracovní týden.
Prognostikové také očekávají, že se zákonem změní pravidla pro odchod do předčasného důchodu, ačkoli se věk pro uznání penze stále zvyšuje. „Důchodový věk bude 67 let,“ tvrdí Böhmer. „V opačném případě nastane masivní hospodářský útlum, obrovský nedostatek kvalifikované síly a ještě více bude zatížen systém sociálního zabezpečení,“ dodal.
Azylanti mohou žádat o peníze na studium
Migranti v Německu tak podle prognostické zprávy potřebují mnohem více než jen úvodní pomoc, aby se mohli správně začlenit do hospodářství a pracovního trhu. Nutné jsou jazykové kurzy, vzdělávání a rozšiřování kvalifikace, aby mohli nést skutečný díl odpovědnosti za hospodářskou situaci Německa.
První kroky již spolková vláda podle Die Welt podnikla. Oprávnění žadatelé o azyl tak mohou od ledna žádat o finanční podporu na studium. Vyčleněna je také pomoc pro jejich profesní vzdělávání.
Ze zprávy institutu dále vyplývá, že ani zvýšená porodnost prozatím očekávané potíže nevyřeší. I kdyby ženy v Německu ihned začaly rodit více dětí, projeví se to na pracovním trhu až za několik desetiletí.
Děti totiž nejdříve musejí dospět. Zvýšená porodnost s sebou navíc nese efekt úroku z úroků, protože teprve širší populační základna může až v další generaci zajistit větší přírůstek obyvatel. Takový cyklus ale trvá asi padesát let.
