Nejvíce se krácení garantovaných výkupních cen dotkne velkých solárních parků, u nichž subvence klesnou o 30 procent. Za jednu kilowatthodinu (kWh) proudu budou nová zařízení dostávat jen 13,5 eurocentu (3,34 korun).
Fotovoltaickým instalacím na střechách se dotace sníží o 20 procent na maximálně 19,5 eurocentu (4,83 korun) za kWh.
Výkupní ceny budou navíc následně průběžně kráceny nejprve o jedno procento měsíčně a později podle výše přírůstku instalované kapacity solárních elektráren v Německu za předcházející období.
Majitelé nových zařízení budou muset navíc část vyprodukované elektřiny spotřebovávat sami nebo ji prodávat za tržní, mnohem nižší cenu. Ústupkem středopravé koalice kancléřky Angely Merkelové byl souhlas s prodloužením přechodných lhůt pro získání dotací ještě ve staré výši.
Německá vláda chce tímto opatřením „zkrotit“ nárůst výstavby nových solárních elektráren v Německu. V zemi za poslední dva roky vždy přibylo zhruba 7,5 gigawattu (GW) instalovaného výkonu, zatímco kabinet považuje za únosných 2,5 až 3,5 GW za rok.
Německo je ve výrobě elektřiny ze slunce ve světě jedničkou
Spolková republika je světovou jedničkou ve výrobě elektřiny ze slunce. Ta je však zatím bez státní podpory nerentabilní. Aby německá vláda v minulosti nalákala investory, slíbila jim na 20 let garantované výkupní ceny, které však prodražují cenu elektřiny pro koncové odběratele. Už dříve proto dotace elektřiny z nových fotovoltaických zdrojů snižovala, ne však tak razantně.
To kritizuje solární průmysl v Německu, který se potýká s finančními těžkostmi a levnou konkurencí z Číny a obává se, že v důsledku krácení subvencí přijde o další zakázky. Opatření dnes při projednávání ve Spolkovém sněmu napadali i poslanci levicové opozice.
Jeho zmírnění požadují rovněž některé spolkové země především na jihu a východě Německa, kde je tento průmysl nejrozvinutější a zaměstnává tam tisíce lidí. Právě zástupci regionálních vlád tvoří druhou parlamentní komoru, Spolkovou radu, která novelu začne projednávat v pátek a její rozhodnutí se čeká 11. května.
Spolková rada, kde má koalice menšinu, nebude návrh přímo schvalovat, ale pokud se mezi jejími členy najde dostatek odpůrců, může si vynutit svolání takzvaného zprostředkovacího výboru ze zástupců obou komor parlamentu. Ten by se pak snažil najít kompromis, čemuž se chce vláda vyhnout, neboť by to znamenalo další ústupky. Pokud se kompromis nenajde, bude muset koalice svůj návrh ještě jednou prosadit ve Spolkovém sněmu absolutní většinou hlasů.
