Karachalios je jedním z tisíce Řeků, kteří byli kvůli tísnivé ekonomické situaci nuceni vyrazit hledat práci za hranice. V Řecku je bez práce každý čtvrtý dospělý. Švédsko se svou stabilní ekonomikou dává více příležitostí. Ale práce, kterou tady dříve i vysoce postavení pracovníci získávají, je často dost podřadná.
„Snažím se přežít,“ říká Karacholios. „Je to tady těžké, velmi těžké. Raději bych byl v Řecku. Ale tam není práce.“ Karacholios nechal doma šestiletou dceru, kterou vychovávají jeho rodiče. “Měl jsem plány na deset, dvacet let dopředu. Ale život se nevyvíjí podle plánu,“ shrnuje čtyřicetiletý Řek serveru Bloomberg.
Karacholiosovy problémy začaly v roce 2010, když řecká vláda donutila farmaceutické firmy snížit ceny o více než čtvrtinu. Jeho zaměstnavatel PharmaSwiss tak přikročil k propouštění a Karacholios přišel o práci. Potom dlouho hledal náhradu, až skončil v telemarketingu. Tam mu ale nevypláceli mzdu. Zkusil proto podnikání, ve kterém přišel o téměř veškeré úspory.
Rozhodl se proto pro cestu za prací do zahraničí. Zvažoval Austrálii, tam byly ale vysoké vstupní náklady. Nakonec padla volba na Švédsko, které má v dobrou reputaci.
Karacholios usiloval o práci v oboru péče o seniory. Neznalost švédštiny ho ale diskvalifikovala. Tak klepal na dveře restaurací a úklidových služeb. Až po delší době získal práci uklízeče ve škole.
Karacholios ve svém roztrpčení viní z úpadku Řecka Německo a Francii, které podle něj mají zálusk na těžbu ropy v Egejském moři. Nesouhlasí ani se slovy řeckého expremiéra Jorgose Papandrea, že za řeckými problémy jsou korupce a úniky daní.
„Kdo za nimi je, já? Já nejsem líný, nekradl jsem z veřejného. Byl jsem poctivý. To oni mě donutili odjet do Švédska a dělat to, co teď dělám,“ stěžuje si Bloombergu Karacholios.
Situace na jihu Evropy se zatím nelepší - proud Řeků do Švédska se loni zdvojnásobil a dál roste. Institut pro výzkum práce, který je součástí největšího řeckého odborového svazu zaměstnanců v soukromém sektoru GSEE, minulý měsíc předpověděl, že míra nezaměstnanosti v Řecku se v příštím roce vyšplhá na 28 až 29 procent
