Jedním z největších humanitárních problémů v Iráku je situace asi 40 tisíc příslušníků sekty Jezídů, kteří uprchli do pohoří Sindžar na syrsko-iráckém pomezí. V horách, kde jsou v obklíčení bojovníků radikálního Islámského státu (IS), jim nyní hrozí smrt hladem a žízní.
Obama kvůli tamní situaci dnes jednal se svými bezpečnostními poradci, se kterými zvažoval řadu možností. Ty zahrnovaly vytvoření leteckého zásobovacího mostu, kdy by piloti shazovali zásoby potravin, ale i nálety na úpatí hor. Právě tam drží radikálové své pozice.
Spojené státy dosud žádnou vojenskou akci proti bojovníkům IS nepodnikly, s možným zásahem chtějí počkat až na vznik nové irácké vlády. Humanitární situace v Sindžaru by ale postoj Washingtonu mohla podle některých amerických činitelů změnit.
Bílý dům na zprávu reagoval prohlášením, že sice podporuje snahy irácké vlády a Kurdů pomoci izolovaným komunitám, USA ale nyní žádnou vojenskou akci nechystají. „Problémy Iráku nemají žádné řešení zahrnující americkou armádu,“ uvedl Obamův mluvčí Josh Earnest.
Také Francie uvažuje o možnostech, jak se do situace v Iráku vložit. Hollande v dnešním telefonickém rozhovoru s prezidentem iráckého autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním podle agentury AFP řekl, že Paříž je připravena „poskytnout podporu“ jednotkám bojujícím proti IS. Podobu podpory či bližší časové údaje, kdy by se tak mohlo stát, ale Hollande v prohlášení nezmiňuje.
Sunnitští extremisté z hnutí Islámský stát při ofenzivě v minulých týdnech rychle ovládli severozápad Iráku, kontrolují také části sousední Sýrie. Na obsazeném území radikálové vyhlásili chalífát, ve kterém prosazují přísný výklad islámského práva a islámských zvyklostí.
Tomáš Pojar: Umělé hranice na Blízkém východě se rozpadají
