Obama nařídil změnit přístup k výkupnému loni, když si příbuzní některých lidí zadržovaných teroristy stěžovali, že jim v USA hrozí postih, jestliže za vydání svých blízkých zaplatí.
Americký prezident oznámil, že sice nebude iniciovat změnu zákona zakazujícího poskytovat finanční podporu teroristům, pomocí exekutivního nařízení však zajistí, že úřady nebudou za předání peněz únoscům lidi blízké uneseným trestně stíhat. To poslední, co vláda chce, je „prohlubovat bolest rodin v těchto případech tím, že jim budeme hrozit trestním stíháním“, uvedl šéf Bílého domu. Ministerstvo spravedlnosti podle něho dosud nikoho nestíhalo a nikdy s tím nezačne.
Příbuzným unesených přislíbil prezident rovněž užší spolupráci s úřady, například větší přístup k informacím zjištěným tajnými službami.
Strategie "žádné ústupky" platí dál
Vláda však svou strategii „žádných ústupků“ únoscům měnit nebude. Podle Obamy by to mohlo vystavit riziku únosu více Američanů, neboť by to byla pozitivní motivace pro teroristy.
Revizí se Obama začal zabývat kvůli případům čtyř Američanů, jež od loňského léta zabili radikálové z organizace Islámský stát (IS). Obama se právě po zveřejnění videí, která IS z vražd natočil, rozhodl zahájit letecké útoky na Islámský stát.
Politika USA vůči výkupnému je prý přísná
Skupina zabila novináře Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa a dále humanitární pracovníky Petera Kaasiga a Kaylu Muellerovou. Rodiny poukazovaly na to, že americká politika týkající se výkupného je příliš přísná a že evropští rukojmí se často dostanou ze zajetí díky tomu, že evropské vlády za ně zaplatí.
I když americký zákon jasně zakazuje ustupovat teroristům, americká administrativa loni vyjednávala s afghánským Talibanem a dosáhla propuštění vojáka Bowea Bergdahla výměnou za pět vězňů z Guantánama. Bílý dům to tehdy ospravedlňoval tím, že prezident se cítí povinen neponechat žádného vojáka na bojišti.
Vdova po rukojmím Warrenu Weinsteinovi, jehož zajala Al-Káida a jenž byl omylem zabit při útoku amerického bezpilotního letadla na afghánsko-pákistánské hranici, řekla, že nevidí důvod rozlišovat mezi americkými občany. „Ti lidé, kteří zajmou Američany pracující v cizině, nedělají rozdíl mezi tím, kdo je zaměstnavatelem jejich rukojmí. A neměla by to dělat ani vláda,“ řekla Elaine Weinsteinová.
