„Prosíme představitele jihovýchodu Ukrajiny, stoupence federalizace země, aby odložili referendum naplánované na 11. května letošního roku,“ prohlásil Putin. V referendu měli obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti odpovědět na dotaz, zda souhlasí se státní samostatností „lidových republik“, které doněčtí a luhanští separatisté vyhlásili.
Separatisté jsou ochotni Putinův návrh zvážit, vysloví se k němu nejspíš ve čtvrtek, řekl agentuře RIA-Novosti mluvčí doněckých radikálů Roman Ljagin. Jeho slova potvrdil agentuře Reuters vůdce „Doněcké lidové republiky“ Denis Pušilin. „Projednáme to zítra (ve čtvrtek) na našem lidovém shromáždění. Prezidenta Putina si hluboce vážíme. Považuje-li to za nezbytné, budeme o tom pochopitelně diskutovat,“ uvedl.
Putin se vyslovil i k připravovaným ukrajinským prezidentským volbám, které jsou naplánovány na 25. května. „Samy o sobě jsou volby krokem správným směrem,“ řekl prezident. „Nic ale nerozhodnou v případě, že Ukrajincům nebude jasné, jak budou zaručena jejich práva po prezidentských volbách,“ dodal. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta by separatisté neměli referendum jen odložit, ale rovnou zrušit.
Moskva: Za krizi může Západ
Putin oznámil, že přikázal ruským jednotkám stáhnout se z míst „vojenských cvičení“ při ukrajinských hranicích. Podle západních vojenských zdrojů je v pohraničí soustředěno 40 tisíc ruských vojáků. NATO ovšem dosud jejich odchod z pohraničí nezaznamenalo, informace o pohybech vojsk nemají ani Spojené státy.
Ruský prezident důrazně odmítl tvrzení západních politiků, že klíč k řešení ukrajinské krize drží v ruce Moskva. „Je to úskok našich západních partnerů, kteří situaci sami přivedli do slepé uličky. Odpovědnost nesou i oni,“ konstatoval šéf Kremlu.
Klíčem k ukončení ukrajinské krize je podle ruského prezidenta přímý dialog mezi vzbouřenci a kyjevskou vládou. Putin v této souvislosti uvedl, že souhlasí s návrhem německé spolkové kancléřky Angely Merkelové na uspořádání rozhovorů u kulatého stolu, jehož by se zúčastnily všechny zainteresované strany.
Putin dnes komentoval situaci v sousední zemi po rozhovoru s šéfem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Didierem Burkhalterem. Švýcarský politik po jednání oznámil, že OBSE v nejbližších hodinách navrhne „cestovní mapu“ řešení ukrajinské krize. Návrh předá všem čtyřem stranám, které se zúčastnily dubnové ministerské konference o Ukrajině, tedy kromě kyjevského vedení i Rusku, Evropské unii a Spojeným státům.
V reakci na Burkhalterova slova Putin ujistil, že Moskva vynaloží maximum úsilí k vyřešení ukrajinské krize. K mezinárodním snahám o uvolnění situace podle prezidenta Rusko zaujme „co nejpozitivnější postoj“.
Na východě zavládl náhlý klid
Po Putinově návrhu na odklad separatistického referenda ustaly na východě Ukrajiny boje a situace se stabilizovala, napsala ruská agentura Interfax s odvoláním na informace vzbouřeneckých velitelů.
Mezi ruskojazyčným obyvatelstvem východní Ukrajiny vyvolalo Putinovo doporučení šok, protože uspořádání referenda bylo považováno za hotovou věc. „Copak Putin situaci nerozumí? Je absolutně vyloučeno, aby se referendum nekonalo,“ řekla novinářům slavjanská penzistka Natalja Smollerová.
„Ve Slavjansku ustala minometná palba, i v Mariupolu je situace klidná. Nebojuje se ani v žádném z dalších měst Doněcké oblasti,“ řekl agentuře Interfax mluvčí štábu „donbaské sebeobrany“. Zprávy o aktuální situaci v sousední Luhanské oblasti k dispozici nejsou. Ukrajinská armáda ani Národní garda se ke zprávám o klidu zbraní nevyjádřily.
Pavla Palaščáková: Kriminálníci z východu
