Jedním ze silných volebních témat je ekonomika. Občanská platforma (PO) je spojovaná s érou prosperity, od jejího nástupu do vlády v roce 2007 stoupl hrubý domácí produkt na hlavu o 25 procent.
„Máme jeden z nejvyšších růstů v Evropě. Byly postaveny tisíce kilometrů silnic a dálnic. Naše města se stala nádhernými, postavili jsme stadiony a dali polským ženám nejdelší mateřskou dovolenou v EU,“ chlubí se premiérka Ewa Kopaczová.
Nejen opozice ale tvrdí, že vychvalovaný růst zejména lidem ve východní, chudší části země moc nepřinesl.
„Na papírech se Polsku daří dobře, ale totéž se nedá říci o Polácích,“ citovala média politologa z univerzity v Kielcích Kazimierza Kika. Právo a spravedlnost (PiS) míří právě na skupiny, které si nejvíce stěžují na sociální nespravedlnost: na důchodce, lidi na venkově, rodiny s nízkými příjmy či osoby s hojně rozšířenými pracovními smlouvami na dobu určitou.
Mezi hlavní sliby strany patří opětovné snížení důchodového věku, podstatné zvýšení nezdanitelného příjmu, nižší daně pro malé firmy či uvalení daní na banky a supermarkety. PiS rovněž hovoří o tom, že by finanční ústavy měly nést veškeré náklady na konverzi hypoték ze švýcarských franků na zlotý. Zejména mezi lety 2007 a 2008 si více než půl milionu Poláků vzalo úvěry v cizí měně, nyní je ale frank mnohem silnější. Politici jejich situaci řeší, rivalové se ale neshodují v názoru, nakolik na tom budou tratit finanční domy.
PiS vábí voliče rovněž na léky zdarma pro seniory nad 75 let a větší benefity pro rodiny s dětmi. Už v létě strana prohlásila, že celkově zvýší veřejné výdaje o 2,3 procenta. Věří, že na to získá prostředky zlepšením výběru daní. Výroky PiS o závislosti polské ekonomiky na zahraničním vlivu a potřebě zamezit úniku zisků do ciziny připomínají rétoriku maďarského premiéra Viktora Orbána.
Guvernér centrální banky Marek Belka nedávno varoval lídry stran, aby nepoškodili ekonomiku příliš štědrými sliby v kampani
PO tvrdí, že se chce držet politiky fiskální disciplíny. Zároveň však láká na minimální hodinovou mzdu 12 zlotých (zhruba 77 korun) a slibuje rozsáhlé investice do obnovy měst, zeleně a veřejné dopravy. Chce zvyšovat i výdaje na obranu.
Na rok 2017 nebo 2018 ohlásila také plány na velké změny v dani z příjmů a odvodech zdravotního a sociálního pojištění, které by měly ve finále snížit zátěž poplatníků. Ekonomům ale předvolební prohlášení začínají dělat starosti. Guvernér centrální banky Marek Belka nedávno varoval lídry stran, aby nepoškodili ekonomiku příliš štědrými sliby v kampani.
