Vytvoření nového rámce navrhly rozvojové země a Argentina ho silně podporuje. Pro se vyjádřilo 119 ze 193 členských zemí. Proti byly například Spojené státy, Británie, Japonsko, Švýcarsko a Kanada.
Podle plánu Valné shromáždění zřídí výbor pro jednání o právním rámci, jehož jednání se mohou účastnit všechny členské země. Valné shromáždění rovněž vyzvalo další instituce OSN, finanční instituce jako Světová banka a Mezinárodní měnový fond, soukromý sektor, akademiky a další odborníky, aby se na práci výboru podíleli.
Argentina se v červenci dostala podruhé za zhruba 13 let do platební neschopnosti, když soud v New Yorku v rámci dlouholetého sporu Argentiny s vlastníky původních dluhopisů vydaných před státním bankrotem v roce 2002 zabránil splácení vyměněných obligací. Země v reakci na to navrhla zákon, který má umožnit přesunout splácení jejích státních dluhopisů z USA jinam.
Pomůže stabilitě?
Cílem nového právního rámce procesu restrukturalizace státního dluhu má být zvýšení účinnosti, stability a předvídatelnosti mezinárodního finančního systému, dosažení udržitelného a vyváženého hospodářského růstu a udržitelného rozvoje v souladu s národními podmínkami a prioritami.
Spojené státy ale tvrdí, že statutární mechanismus restrukturalizace dluhu vyvolá nejistotu na finančních trzích. Spolu s několika dalšími státy se USA domnívají, že vhodnějším místem pro jednání o tomto problému by byl MMF.
