Organizace spojených národů připravuje vyslání až 250 převážně nepálských vojáků do Libye v rámci obnovení své tamní mise, jejímž cílem je stabilizovat zemi a pomoci tak v boji s pašováním lidí do Evropy. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn také řekl, že srpnová dohoda evropských a afrických zemí na omezení migrace neřeší úskalí, která čekají na migranty.
Lídři Francie, Německa, Itálie, Španělska, Čadu, Nigeru a Libye 28. srpna stanovili společnou strategii pro boj s pašováním lidí a dohodli se na podpoře zemí bojujících s přívalem migrantů. "Ale (dohoda) je velmi slabá co se týče ochrany lidských práv migrantů uvnitř Libye či na lodích, a vůbec se nevěnuje naléhavé potřebě alternativy k plošnému zadržování zranitelných osob," napsal dnes Husajn v prohlášení.
Jeho úřad vydal zprávu o útrapách lidí v libyjských detenčních centrech loni v prosinci. "Ale když se fakta nehodí, zapomíná se rychle," napsal Husajn. O krutých podmínkách v Libyi ve čtvrtek informovala také mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Podle jejich prezidentky jsou migranti drženi v tmavých místnostech bez přísunu čerstvého vzduchu.
Šéf mise OSN v Libyi dnes oznámil, že s vracejícími se diplomaty přijdou do Tripolisu také mírové jednotky, které budou usilovat o sjednocení frakcí bojujících v Libyi o moc. "Abychom zajistili bezpečnost našich kolegů, kteří se vracejí do Tripolisu, budeme mít ochranný útvar složený v podstatě z vojenských jednotek OSN z Nepálu," řekl tajemník OSN pro mírové operace Jean-Pierre Lacroix. Od roku 2014 působila libyjská operace OSN v Tunisu, poté co ji ze země vytlačily boje mezi znepřátelenými skupinami. Nyní chce OSN za podpory Západu napomoci stabilizaci situace a zastavit tak pašování lidí ze severních břehů Libye.
Lacroix uvedl, že vysláno bude kolem 150 členů mírových jednotek. Podle zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Hassana Salamé by jich mohlo být téměř 250 a mohli by dorazit v následujících týdnech. "Umožní nám to zhruba od začátku října realizovat v Libyi značnou část naší práce," řekl Salamé.
V Libyi panuje de facto bezvládí od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011. Kromě tří vlád se o moc přetahuje řada dalších uskupení a bojůvek, včetně teroristické organizace Islámský stát. Dva hlavní aktéři libyjské krize, generál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar a premiér tripoliské vlády podporované OSN Faíz Sarrádž v červenci slíbili uspořádání voleb v roce 2018 a dohodli se na podmínkách klidu zbraní.
Podle OSN stojí Evropa před morálním dilematem, neboť potřebuje pro utlumení migrační krize spolupráci Libye. Proto zlehčuje její prohřešky, které zahrnují střelbu na pracovníky snažící se zachraňovat migranty. V letošním roce se podle Zajda Raada Husajna situace dále zhoršuje a obvinění z porušování lidských práv a případů mrtvol nalezených v poušti, v lesích či na plážích je příliš mnoho na to, aby se daly všechny prošetřit.
