Prezidenti a premiéři zemí osmadvacítky by měli především zhodnotit plnění závěrů zářijového mimořádného summitu. Hlavním tématem jejich jednání je situace v zemích, odkud do Evropy proudí statisíce uprchlíků, především v Sýrii. Na konci září v Sýrii začalo na straně prezidenta Bašára Asada bojovat ruské letectvo, což podle mnohých evropských politiků situaci v zemi výrazně zkomplikovalo.
Evropští lídři se budou v souvislosti s řešením uprchlické krize zabývat také prohloubením spolupráce s Tureckem. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera jsou jednání s Ankarou slibná. Předsedající summitu Donald Tusk uvedl, že je třeba v jednáních s Tureckem ještě doladit některé detaily. Turci se výměnou za spolupráci při řešení uprchlické krize snaží získat například rychlejší uvolnění vízového režimu.
Německá kancléřka Angela Merkelová před začátkem setkání uvedla, že Evropská unie potřebuje stálý mechanismus rozdělování běženců mezi členské státy a že Německo bude prosazovat jeho vytvoření. Naopak český premiér Sobotka řekl, že rozdíly v názorech na trvalý mechanismus jsou příliš velké, a Evropa tak není schopna se dnes na něčem takovém dohodnout. „Česká republika nebude nic takového podporovat,“ dodal.
Plňte závazky
Merkelová rovněž vyzvala všechny členské země, aby plnily své finanční i personální závazky. „Je zřejmé, že některé země v tomto okamžiku mají mnoho uprchlíků, a pokud by měly dát k dispozici také personální kapacity na (ochranu) vnější hranice, pak by to myslím nebylo to, co chápeme pod pojmem spravedlivé rozdělení nákladů,“ uvedla. V situaci kolem migrace podle ní nyní vládne „neuspořádaný stav“, a je proto třeba „více pořádku a řízení“.
Merkelovou před začátkem summitu podpořil i francouzský prezident François Hollande: „Musíme se postarat o to, aby si Německo a další země mohly být jisté, že kontrolujeme vnější hranice“.
