„Měnit svévolně hranice cizího státu je nepřípustné,“ řekl Lukašenko, který se ve sporu mezi Kyjevem, separatisty a Moskvou snaží vystupovat jako prostředník. Běloruská metropole od počátku září už dvakrát hostila jednání takzvané kontaktní skupiny, z něhož vzešel závazek zastavení palby. Příměří platí už přes měsíc a navzdory lokálním bojům je obě strany dodržují.
Lukašenko v rozhovoru řekl, že tvrzení Moskvy o dávné příslušnosti Krymu k Rusku je nesprávné. „Podle této logiky by Rusko muselo Kazachstánu a Mongolsku odevzdat většinu svého území, které svého času ovládali mongolští a tatarští chánové,“ prohlásil běloruský prezident. Minsk podle něj podporuje zachování územní celistvosti hranic sousední Ukrajiny a anexi Krymu odmítá.
„Přepisovat hranice nelze. Podepsali jsme přece mnoho mezinárodních právních aktů, které stabilitu a neměnnost hranic zaručují,“ připomněl běloruský vůdce.
Lukašenko adresoval do Moskvy svou kritiku dva dny před příjezdem šéfa Kremlu Vladimira Putina do Minsku. Nejvyšší představitelé Běloruska, Ruska a Kazachstánu budou v běloruské metropoli jednat o prohloubení integračního procesu v rámci Euroasijské hospodářské unie. Týž den se v Minsku uskuteční i každoroční vrcholná schůzka postsovětského Společenství nezávislých států (SNS). Ukrajinská delegace na summit SNS přicestuje, kdo bude v jejím čele ale zatím nebylo oznámeno.
Reportáž: Prezident Alexandr Lukašenko drží svůj volant pevně
