Jásot po vítězství proevropské Nové demokracie zněl zpočátku z obou stran. Ke gratulaci unijních a světových politiků se přidaly nadšeným růstem finanční trhy. Zpevnilo euro. Rozlet trval hodinu, poté se všichni vrátili na zem. Odnesly to hlavně výnosy španělských a italských dluhopisů. První z nich překročily hranici sedmi procent a dostaly se skoro na 7,2 procenta. Výnos německého dluhopisu, který slouží jako bezpečný přístav, šel naopak do záporu. Lidé, kteří do něj uloží peníze, si za tento cenný papír ještě připlatí.
Důvod vystřízlivění je prostý: velikost řeckých dluhů a stav tamního hospodářství, stejně jako strukturální problémy v ostatních periferiích měnové unie. „Škrty jsou správný lék, ale v řeckém případě šlo o předávkování,“ upozorňuje Holger Schmieding, hlavní ekonom Berenberg Bank. Výsledkem byl tříletý propad HDP, letos má dosáhnout minus pěti procent. Při této mizerii musí navíc Atény ušetřit do roku 2014 dalších 11 miliard eur.
„Přetahovaná pokračuje. Pokud by věřitelé z těchto podmínek slevili, byl by to špatný signál pro jiné krizové státy, jako jsou Portugalsko, Irsko či Španělsko,“ varuje před přílišnou politickou vstřícností profesor Hanno Beck z Univerzity Pforzheim.
„Mezinárodní záchranné programy krizi neřeší. Bude nutné dospět k závěru, že některé státy je třeba nechat zkrachovat,“ připomíná. Hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer dává řecké agonii pět let. „Za tuto dobu Řecko v eurozóně nejspíš nebude,“ tvrdí. „Řekové nezvládnou ani lehčí úkoly. Unie, aby neztratila důvěryhodnost, musí zavřít penězovody. Pak přijde bankrot. Zbytek euroklubu se změní na transferovou unii. V ní budou silnější státy držet nad vodu ty slabé,“ říká Krämer.
Názor, že volbami není vyhráno, sdílejí další analytici. Dokládá to skutečnost, že řada z nich nezměnila předpovědi ohledně řeckého odchodu z eurozóny. Třebaže bezprostřední nebezpečí nehrozí, zní z jejich řad.
Citibank uvedla, že ponechává pravděpodobnost opuštění unie na padesáti až 75 procentech pro období roku a půl. „Výsledek voleb a pravděpodobný scénář vytvoření vládní koalice pod vedením Nové demokracie zmenšil riziko vystoupení Řecka z eurozóny v blízkém období. Ovšem s velkou rolí strany Syriza v parlamentu a její schopností organizovat protesty proti úsporám a reformám to nevypadá, že Řekové budou schopni splnit i upravené podmínky záchranných balíčků,“ uvedl peněžní dům.
Harrold James z princetonské univerzity poznamenává, že volby ukázaly většinovou podporu pro euro. Vidina opuštění měnové unie přesto zůstává. Může za to slabá konkurenceschopnost Řecka, která podrývá snahu vypořádat se s problémy. Ilustrací nekonkurenceschopnosti a ekonomické absurdity je to, že i „rajčata si slunné Řecko dováží z Nizozemska“, konstatuje James. Celkové řecké zadlužení spočítal ještě v dubnu úřad Elstat na 356 miliard eur, a to dvouleté zahraniční asistenci navzdory.
Největší strach na trzích však vyvolává jiná země. „Španělsko je to, čeho bychom se měli bát. Řecko je jen malá show. Čeká nás pořádné bolení žaludku,“ podotkl Michael Strauss z Commonfund.
