Rasmussen dostane 3500 britských vojáků do nové „rychlé“ jednotky

Nová alianční síla má být součástí odpovědi NATO na změnu bezpečnostního prostředí v Evropě po ukrajinské krizi a především ujištěním východním členům NATO, že v případě napadení se nebudou muset v prvních dnech bránit zcela sami. Pobaltské země žádají trvalé rozmístění aliančních jednotek, takový návrh se ale nejspíš neuskuteční.

Cameron dnes zveřejnil některé zvažované detaily budoucího uskupení, které má být „hrotovou“ součástí už existujících sil rychlé reakce NATO (NRF), které ale také čeká reforma. Vojáci nového mezinárodního uskupení budou podle něj schopni zapojit se do operace „kdekoliv ve světě“ od dvou do pěti dnů.

Velitelství by podle Camerona mělo být v Polsku, často se v této souvislosti hovoří o Štětíně. Vojáci budou v nových silách rotovat, tedy působit v jejich rámci vždy po určitou dobu. Podle dobře obeznámených aliančních představitelů by měly být jednotky umístěny ve svých členských zemích, ale intenzivně spolu cvičit.

Nalehko a tvrdě

Na území východních spojenců mají být podle představ NATO předem připravené zásoby a infrastruktura. Umožnit by to mělo vojákům podle slov generálního tajemníka aliance Anderse Fogha Rasmussena „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě“.

Nejmenovaný představitel NATO před začátkem summitu novinářům řekl, že poté, co nyní dá summit projektu zelenou, připraví detaily vojenští odborníci. Plány by měly být hotovy někdy ke konci roku, o věci by měli definitivně rozhodnout zřejmě ministři obrany NATO v únoru.