Když konec schůzky po necelých dvou hodinách na Twitteru oznámil finský ministr Alexander Stubb, uvedl také, že práce pokračuje a návrhy nyní musí posoudit trojice věřitelských institucí - tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise. Podle Dijsselbloema by tato práce měla začít okamžitě, aby bylo možné se na základě nových řeckých návrhů dohodnout ještě v tomto týdnu.
Euroskupina se dnes sešla jen několik hodin před večerním mimořádným jednáním prezidentů a premiérů zemí platících společnou evropskou měnou, které bylo svoláno po krachu čtvrtečního jednání ministrů financí v Lucembursku.
Po ukončení ministerské diskuse novináři v Bruselu spekulovali o odvolání dnešního eurosummitu, Dijsselbloem ale na tiskové konferenci jeho konání nakonec potvrdil.
New Greek proposal received by @JunckerEU, @Lagarde, @ecb. Good basis for progress at tomorrow's EuroSummit. In German: "eine Zangengeburt".
— Martin Selmayr (@MartinSelmayr) June 21, 2015Podle nizozemského ministra dnes instituce ve svém prvním rychlém hodnocení nové řecké podklady komentovaly jako široké a komplexní.
„Ale skutečně se musíme podívat na podrobnosti, zda součty sedí, na fiskální podmínky, na komplexnost reforem,“ uvedl Dijsselbloem. Je podle něj také důležité, aby vznikl jasný seznam, co je třeba přesně udělat a která opatření musí řecká vláda přijmout a prosadit v parlamentu.
O konkrétním obsahu nových návrhů nejsou oficiálně známy podrobnosti, řecký tisk ale uvádí, že Atény jsou mimo jiné připraveny zvýšit DPH u potravin a v oblasti turistiky, radikálně omezit předčasné důchody a zavést zvláštní daň pro movité Řeky. Tato opatření prý mají státní pokladně během půldruhého roku přinést pět miliard eur.
Místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis potvrdil konání dalšího mimořádného jednání ministrů financí euroskupiny později v tomto týdnu. Řecké návrhy jsou také podle něj „vítaným krokem“, ale je potřeba další práce. Když se před polednem sešel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s řecký premiérem Alexisem Tsiprasem, poznamenal, že nové podklady jsou určitým pokrokem, ale stále se jedná.
Atény se s věřiteli potřebují dohodnout, pokud chtějí získat zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého, balíku mezinárodní finanční pomoci. O podmínkách se jedná právě od února, dosud neúspěšně. Před vyplacením peněz z něj je ale i po domluvě s institucemi zapotřebí souhlas ministrů financí eurozóny. V několika případech, včetně Německa, navíc také souhlas národních parlamentů. Všechny strany tak tlačí čas.
| Řecký kompromis |
|---|
| List Capital na svých internetových stránkách uvedl, že Atény jsou mimo jiné ochotné zvýšit DPH u základních potravin ze 13 na 23 procent, stejně by měla vzrůst daň v restauracích a z 6,5 na 13 procent se má zvýšit DPH v hotelnictví. Vláda také chce ponechat v platnosti kontroverzní daň z nemovitosti či zvýšit důchodové odvody. Právě zvýšení odvodů by podle konzervativního listu Eleftheros Typos mělo zabránit dalšímu výraznějšímu snižování důchodů. |
Irský ministr Michael Noonan dnes připomněl, že kolem nejnovějších řeckých dokumentů panovaly v minulých hodinách zmatky, když řecká strana prezentovala několik různých verzí. Dijsselbloem uvedl, že jednu z verzí Atény dodaly v neděli pozdě večer, druhou dnes brzy ráno. „Byly v tom nejspíš drobné změny. Přišly mi velmi podobné,“ řekl.
Slovenský ministr Peter Kažimír zdůraznil, že řecké návrhy musí nejprve posoudit a případně potvrdit věřitelská trojka. Konečný termín je podle něj až konec tohoto měsíce.
Právě tehdy skončí v únoru dohodnuté prodloužení nynějšího záchranného programu pro Řecko. A právě tehdy by Atény nejpozději měly splatit 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy korun).
| ECB opět zvýšila limit nouzového financování řeckých bank |
|---|
| Evropská centrální banka (ECB) dnes potřetí za posledních šest dnů zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Agentuře Reuters to sdělil zdroj z bankovního sektoru. Neupřesnil však rozsah tohoto zvýšení. |
| Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který podle listu Kathimerini během minulého týdne přesáhl pět miliard eur (136 miliard korun). Vkladatelé vybírají peníze kvůli hrozbě krachu jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Lidé se obávají, že země bude muset v dohledné době vyhlásit platební neschopnost, omezit výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec opustit eurozónu. |
| Ve středu ECB strop úvěrů z programu nouzového financování (ELA) zvýšila o 1,1 miliardy eur (30 miliard korun) na 84,1 miliardy eur. V pátek pak údajně přikročila k dalšímu zvýšení limitu, a to o 1,8 miliardy eur, píše Reuters. |
