Smlouva „o spojenectví a integraci“ podřizuje činnost některých jihoosetských armádních a policejních jednotek přímo ruskému velení. Dokument zároveň fakticky ruší hraniční kontroly mezi Jižní Osetií a Ruskem.
Těsná koordinace zavládne podle smlouvy i v zahraniční politice, která se ovšem v jihoosetském podání fakticky omezuje na diplomatické vztahy s Moskvou. Zjednodušená procedura bude napříště platit při udělování ruského občanství Osetům. Žijí-li v Rusku, nebudou tamní úřady žádat, aby se zbavili jihoosetského občanství. V jiných případech ruské zákony dvojí občanství nepřipouštějí.
Rusko bude podle dohody dál Jižní Osetii financovat, díky ruským subvencím se podle agentury TASS zvýší platy jihoosetských státních zaměstnanců tak, aby se vyrovnaly platům ruským. Jen v příštím roce bude Moskva do vzpurné gruzínské provincie investovat miliardu rublů (420 milionů korun).
Západ smlouvu neuzná
Celkem už od roku 2008 uvolnilo Rusko pro potřeby Jižní Osetie 43 miliard rublů. Velká část této sumy podle kritiků skončila na „černých“ účtech jihoosetské mafie a vysokých státních úředníků.
Gruzie označila novou rusko-jihoosetskou smlouvu za krok k anexi a za útok proti regionální stabilitě. Ministryně zahraničí Tamar Beručašviliová řekla, že jde o „cynický a provokativní krok Ruska, jehož cílem je anexe“. Odpor vůči dokumentu ještě před jeho podpisem daly najevo Evropská unie a Spojené státy. Moskvu upozornily, že platnost smlouvy nebudou uznávat.
Ruský pohled na mapu Kavkazu
Moskva šetří na chudém Podněstří
