„Humanitární situace se nelepší, ale zhoršuje. Chceme se dohodnout v nejbližší době o všech podmínkách dodávky druhého konvoje po stejné trase, s účastí ukrajinských pohraničníků a celníků. Jsme přesvědčeni, že je to nezbytné udělat tento týden,“ řekl Lavrov.
Podle prezidenta Petra Porošenka ale vyslání dalšího „takzvaného humanitárního“ konvoje vyvolává mimořádné obavy, stejně jako přesun ruské vojenské techniky přes hranice na ukrajinské území. Kyjev v pondělí oznámil, že na Ukrajinu vjela ruská kolona bojových vozidel a tanků, Moskva to ale popírá.
Lavrov says second #Russian convoy should be sent to eastern #Ukraine this week using same route http://t.co/RO2Jw4kQNX#aidconvoy
— Kyiv Post (@KyivPost) August 25, 2014První konvoj přejel hranice v pátek, v sobotu se vracel
Předchozí ruská kolona na Ukrajinu vjela v pátek, když Moskva oznámila, že už nehodlá tolerovat údajné ukrajinské zdržování. Kyjev protestoval, že kamiony na Ukrajinu vjely bez svolení ukrajinských úřadů, bez dohodnutého doprovodu pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). Při zpáteční sobotní cestě podle Kyjeva kamiony odvážely zařízení z ukrajinských zbrojovek.
„Snažili jsme se přesně dodržovat mezinárodní humanitární právo (…). Na náklaďácích nebylo nic jiného než humanitární pomoc. Do Ruska se vrátily prázdné,“ zdůraznil dnes Lavrov. Argumentoval i tím, jak zoufalou situaci v Luhansku líčí Mezinárodní výbor Červeného kříže. Město je tři týdny v obležení, chybí voda, elektřina, potraviny i léky a ostřelování obytných čtvrtí pokračuje.
Lavrov doufá, že úterní summit v Minsku s účastí prezidentů Vladimira Putina a Petra Porošenka se dotkne i humanitární situace na východě Ukrajině, kde vládní jednotky bojují s proruskými vzbouřenci, a že všechny strany budou souhlasit s pomocí civilistům. Současně ruský ministr ujistil o ochotě Moskvy přispět k urovnání konfliktu.
Šéf ruské diplomacie opět vyzval k okamžitému příměří na východě Ukrajiny a k zahájení mírových rozhovorů bez předběžných podmínek a s účastí „všech stran“ a „všech ukrajinských hráčů, regionů a politických sil“. Tedy včetně separatistů, s nimiž Kyjev dosud jednat odmítá jako s „teroristy“, a komunisty, jejichž stranu chtějí ukrajinské úřady zakázat za údajnou kolaboraci s Moskvou a podporu proruského povstání.
