Šojgu řekl, že Rusko již staví nebo se připravuje postavit řadu arktických vojenských zařízení. Jako příklad jejich umístění zmínil Wrangelův ostrov ve Východosibiřském moři, Šmidtův mys na Čukotce či ostrov Kotělnyj.
„Netajíme to. Již jsme prakticky vybudovali základnu na Novosibiřských ostrovech, na ostrově Kotělnyj. To je velké vojenské zařízení, žádné takové v sovětské éře neexistovalo,“ dodal Šojgu.
Rusko v oblasti Severního ledového oceánu posiluje svou vojenskou přítomnost na základě nové vojenské doktríny, která severský region vzhledem k jeho nerostnému bohatství a strategické poloze označuje za oblast prvořadého významu.
Japonsko vznáší nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai na základě dohody z roku 1855
Moskva si v OSN nárokuje rozlehlou oblast Arktidy zasahující k Severnímu pólu a v polárních oblastech pořádá časté vojenské manévry. Zmodernizovala také několik arktických vojenských letišť.
Kvůli Kurilským ostrovům, které oddělují Ochotské moře od Tichého oceánu, se Moskva dlouhodobě pře s Tokiem. Spor o souostroví, přesněji o jejich jižní část, je klíčovým problémem, který i 70 let po skončení druhé světové války brání oběma zemím uzavřít mírovou smlouvu.
Japonsko vznáší nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai na základě dohody z roku 1855. Po ukončení druhé světové války je Moskva anektovala, Tokio je ale dodnes označuje za své Severní území a ruskou svrchovanost neuznává. Rusko trvá na tom, že mu ostrovy patří, a japonské nároky odmítá jako nepřípustnou revizi výsledků války.
