Ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti onemocnění COVID-19. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin. Látku, která dostala jméno Sputnik V podle slavné sovětské družice, vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Před vakcínou, která byla vyrobena v krátkém čase a zřejmě zatím nebyla testována na velkém množství dobrovolníků, varuje řada odborníků. Je mezi nimi i výkonný ředitel české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), podle něhož je povolení ruské očkovací látky na území Evropské unie nepravděpodobné.
Vakcína podle Moskvy vytváří jak protilátku, tak buněčnou imunitu vůči koronaviru SARS-CoV-2, původci choroby COVID-19. Imunita jedince má podle ruského ministra zdravotnictví Michaila Muraška vydržet dva roky. Putin podle agentury TASS vyjádřil naději, že hromadné očkování bude možné zahájit v nejbližší době. Vicepremiérka Taťjana Golikovová v této souvislosti sdělila, že vakcinace novým preparátem by mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.
Jak ale připomíná agentura Reuters, Rusku, které usiluje o vítězství v pomyslném světovém závodu v uvedení první vakcíny proti koronaviru, stále zbývá provést testy na dostatečně reprezentativním vzorku lidí. V tom vidí kámen úrazu také výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček, který se domnívá, že ústav Nikolaje Gamaleji možná ani nezačal třetí fázi klinického hodnocení, kde se očkování testuje na velkém počtu zdravých dobrovolníků. "V Evropě a ve Spojených státech si nedokážeme představit, že bychom tuhle fázi vynechali," sdělil Dvořáček. Podle ředitele je největší problém v tom, že o ruském výzkumu je dosud velmi málo zveřejněných informací.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na zprávu z Moskvy uvedla, že jejímu potenciálnímu schválení vakcíny bude předcházet přísné přezkoumání a posouzení všech požadovaných dat týkajících se bezpečnosti a účinnosti.
Německý biochemik Klaus Cichutek sdělil agentuře DPA, že řádné schválení vakcíny bez obsáhlých dat ze třetí fáze testování považuje za riskantní. V této fázi, které se obvykle účastní několik tisíc až desítek tisíc pokusných jedinců, je podle ředitele Ústavu Paula Ehrlicha možné zjistit mimo jiné to, zda nemá vakcína nějaké méně časté nežádoucí účinky.
Také podle Ayfer Aliové, odbornice na výzkum léčiv působící na britské Warwick Business School, by očkovací látka vyrobená v takto krátkém čase mohla mít nepodchycené vedlejší účinky. Francois Balloux z Institutu genetiky na University College London (UGI) se domnívá, že ruský krok představuje "lehkovážné a nerozumné rozhodnutí". "Masové očkování bez nedostatečně otestované vakcíny je neetické," řekl Balloux agentuře Reuters.
Před unáhleným schválením vakcíny, které by znamenalo "zbytečné nebezpečí pro zákazníky", dnes podle agentury AP varovala dokonce ruská Asociace organizací provádějících klinické testy (ACTO).
Podle ruských úřadů nebyly při dosavadním klinickém výzkumu ve vojenské nemocnici a na lékařské univerzitě v Moskvě zaznamenány žádné vážné nežádoucí účinky. Dalších klinických testů se má zúčastnit 2000 lidí. Putin dokazuje bezpečnost vakcíny tvrzením, že si ji nechala aplikovat i jedna z jeho dcer.
Šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev podle agentury TASS řekl, že Rusko už obdrželo žádosti na dodávky miliardy dávek nové vakcíny z dvaceti zemí, důvěru ve Sputnik V vyjádřil například filipínský prezident Rodrigo Duterte.
Aktuálně je ve světě hlášeno v různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v červenci uvedla, že za nejslibnějšího kandidáta považuje očkovací látku AZD1222, kterou vyvíjí společnost AstraZeneca.
