Potravinové řetězce v pandemii: příjmy z panických nákupů nevyrovnaly rostoucí náklady | E15.cz

Potravinové řetězce v pandemii: příjmy z panických nákupů nevyrovnaly rostoucí náklady

Martina Patočková

Koronavirus otřásl celým maloobchodním trhem. Dopady se nevyhnuly ani obchodním řetězcům s potravinami, a to i přesto, že byly otevřené i během nouzového stavu. Druhé „Vánoce“ v prvních týdnech po vyhlášení mimořádných opatření, kdy se lidé předzásobovali, rychle skončily. Provozní náklady naopak vyskočily.

„Očekávání zisku pro letošní rok musí většina řetězců snížit. Všechna opatření jako balení potravin, dezinfekce, štíty přímo snižují hospodářský výsledek. Na druhou stranu někteří urychlili svou 'onlajnizaci' a začali rozvážet zboží zákazníkům a uzavřeli spolupráci s konkurencí,“ uvádí Radim Pařík, který dlouhá léta vedl Kaufland v Polsku. A v případě urychlování vstupu do on-line světa naráží právě na Kaufland, který před pár týdny uzavřel spolupráci s internetovým obchodem Košík.

Analytik německého odborného listu Lebensmittel Zeitung Sebastian Rennack uvádí příklad nejvýdělečnější skupiny v odvětví ve střední a východní Evropě, německé Schwarz Gruppe, jejíž součástí je vedle Kauflandu také řetězec Lidl. „Odhadované náklady v souvislosti s COVID-19 byly až šest procent příjmů. Takže přinejmenším za celé dva měsíce jde už o jedno procento nižší zisk proti předchozímu roku,“ vypočítává.

Ziskovější z obou řetězců, Lidl, podle posledních známých údajů za finančí rok končící únorem 2019 vydělal v Česku téměř pět miliard korun. Dva měsíce mimořádných opatření by jej tak mohly na zisku připravit o padesát miliónů korun. Kauflandu klesal zisk už předminulém finančním roce, a to z tří na 1,3 miliardy.

I šéf Kauflandu Stefan Hoppe na nedávné tiskové konferenci připustil, že letošní rok nebude jednoduchý. „Spousta zaměstnanců byla na home office, vypláceli jsme bonusy, stálo nás to něco navíc a ztratili jsme i zákazníky,“ uvedl na dotaz, jak na firmu koronavirová situace dopadla. Ve všech zemích, kde řetězec působí, podle něj platí, že lidé přicházejí méně často a odvážejí si větší nákupy.

Konkrétnější údaje o tom, jak se potravinovým řetězcům v uplynulých měsících dařilo, nejsou k dispozici. Samotné řetězce je nyní zveřejňovat nechtějí, účetní závěrky jsou obvykle k dipozici až s ročním zpožděním.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu za květen byly tržby prodejen s převahou potravin prakticky stejné jako před rokem. Například ale souhrnná data o platbách kartou za potraviny, které sestavuje Česká spořitelna, ukazují na meziroční nárůst hodnoty plateb v době karantény až o čtyřicet procent. I v posledních týdnech se růst pohybuje nad dvaceti procenty.

„Nárůst je částečně ovlivněn i častější platbou kartou. Zároveň vzrostly ceny potravin. Ale i kdybychom tento efekt očistili, tak výdaje za potraviny, tedy platby v obchodech, kde jsou převažujícím sortimentem potraviny, spíše vzrostly,“ míní hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Vítězové a poražení

Názory na to, jakému typo prodeje potravin se v uplynulém období dařilo nejlépe, nejsou úplně jednotné. Jisté ale je, že zákazníci více hledí na ceny. „Spotřebitelé si nejsou jistí ekonomickým výhledem, což znamená, že vyhrávají diskonty,“ uvádí Sebastian Rennack. 

Připomíná také, že Kaufland a Lidl v Německu už oficiálně zahájily zlevňování stovek až tisíců položek. Ne jenom kvůli snížení daně z přidané hodnoty, ale i v reakci na silnější citlivost zákazníků na ceny.

V Česku zatím Lidl nic takového neohlásil, nicméně v současné době láká zákazníky na letní soutěž, které se může zúčastnit každý, kdo nakoupí za více než pět set korun. Těmito způsoby se většinou řetězce snaží docílit zvýšení hodnoty nákupního košíku. Kaufland ohlásil dlouhodobé zlevnění pětistovky výrobků v květnu, už v dubnu hlásilo snížení cen i Tesco.

„Při prolistování letáků si nemůžeme nevšimnout rozšíření nabídky zlevněného zboží u všech řetězců, což značí právě boj o frekvenci návštěv zákazníků, boj o podíl na trhu a tržby,“ potvrzuje Radim Pařík.

Do budoucna proto očekává u potravinových řetezců silnou redukční dietu, která už probíhá několik týdnů v obchodech s nepotravinářským sortimentem, které jsou následky pandemie postiženy daleko více. „Méně zaměstnanců, vyšší produktivita, méně sortimentu,“ shrnuje dopady na retail bývalý manažer Kauflandu.

Čím bližší obchod, tím lépe

V Česku sice nebyla karanténa tak tvrdá jako například v Itálii, kde lidé mohli v nejobtížnější době jen několik stovek metrů od domu, ale i tak vzrostla obliba prodejen v blízkosti bydliště. To jsou většinou malé prodejny, večerky, nezávislé obchody, ale i řetězce, které se dokázaly propracovat k zákazníkovi co nejblíže. K těm patří například Žabka spadající pod Tesco nebo Lidl. Ten zaměřuje v posledních letech svou expanzi právě tímto směrem a dokáže se vmáčknout i na malé plochy.

„Kompaktní formáty pro relativně rychlý nákup vyhrávaly. Lidé se nechtěli a ani nesměli zdržovat v obchodech a na větší ploše máte dojem, že tam je prostě větší riziko,“ potvrzuje Radim Pařík s tím, že více postiženy proto byly v tomto směru hypermarkety, které dříve těžily z návštěvníků obchodních center, kteří přišli primárně za zábavou nebo módou.

Podobný trend sledují i manažeři obchodních center. „Lokální centra, napojená na místní komunitu, mají menší propad návštěvnosti než větší regionální,“ uvedl jeden z nich. Jinými slovy, většina zákazníků se vydávala na nákupy tam, kde to měla nejblíže a nikoliv do obřího centra přes celé město, byť je tam větší výběr.

On-line výhra nebo zářez do zisku?

Napříč celým maloobchodním trhem je patrné směřování k většímu zapojení e-shopů. Z velkých řetězců jej má plnohodnotně funkční pouze Tesco, které jej dlouhá léta příliš nerozvíjelo. V posledních měsících jej ale posílilo a podobným směrem jdou i další prodejci, například již zmíněný Kaufland.

Více on-line plánuje být i Makro, které chce umožnit koncovým zákazníkům nákupy na e-shopu skrze své partnerské prodejny Můj obchod.

Jak ale upozorňuje Sebastian Rennack z Lebenzmittel Zeitung, je otázkou, kdo na e-commerce v potravinách vydělá. „Rozšíření doručování může nakonec znamenat, že letos ztratí obchody ze zisku mnohem více,“ uvádí.

Čím dál častějí se proto řetězce nepouštějí do budování této služby samy, ale spojí se s již zavedeným on-line obchodníkem. „Budeme svědky více spoluprací mezi obchodníky a technologickými nebo logistickými firmami, které mají zkušenosti ve zvládnutí poslední míle a s podobnými platformami,“ uvádí Miloš Ryba, šéf strategických retailových projektů v britské poradenské společnosti IGD. Nejeden velký evropský řetezec si totiž v minulosti na zavádění e-shopu vylámal zuby. 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!