Podle něj je obtížné velkou část běženců z Německa deportovat, protože jim země, odkud pocházejí, odmítá vydat náhradní cestovní doklady. Jen v Sasku je podle Ulbiga přes 500 lidí, jejichž repatriace se z tohoto důvodu zdržuje už několik let. „Z úředního pohledu by je bylo možné vypovědět okamžitě. Ale když nemají pasy, nemůžeme je posadit do letadla,“ řekl ministr.
„Pokud ty země nebudou připravené ke spolupráci, musíme vážně mluvit o tom, zda je budeme dál podporovat. Rozvojová pomoc je tady konečně kvůli tomu, abychom těm zemím pomohli, aby tamní lidé vůbec neměli důvod utíkat,“ řekl Ulbig. Podle saského ministra je také třeba zajistit, aby lidé, kteří budou s velkou pravděpodobností z Německa vypovězeni, do země vůbec nevstoupili.
„U hranic musí vzniknout zóny, kde budou lidé registrováni a všichni, kdo nemají platný pas nebo nemají šanci získat azyl, budou zadrženi a nakonec deportováni,“ řekl Ulbig. „Považuji to za velmi praktický nástroj pro uklidnění současné situace. Proud uprchlíků musíme bezpodmínečně omezit,“ dodal.
Imigranty mají odradit také informace o životu v Německu
Ulbig také doporučuje, aby se Německo snažilo odstrašit lidi od toho, aby se na cestu vůbec vydali. Podle něj je třeba v zemích, které Berlín považuje za bezpečné, informovat tamní obyvatele, že v Německu nedostanou finanční pomoc, ale pouze věcné dávky, že v zemi nebudou smět pracovat a že si budou muset hradit náklady na nucený návrat domů.
Při řešení situace běženců, kteří v Německu zůstanou, Ulbig navrhl využít k jejich ubytování nevyužívané byty v panelových sídlištích někdejší Německé demokratické republiky (NDR).
Zároveň ale varoval, že nesmí vzniknout ghetta, v nichž budou žít pouze cizinci, kteří by se potom těžko integrovali do německé společnosti. „Nesmíme opakovat chyby, které se v minulosti staly při imigraci v Západním Německu,“ podotkl.
