„Washington nemůže poskytovat bilaterální půjčky MMF bez svolení Kongresu, tak to ve Spojených státech chodí. A na to není žádná naděje, což americká vláda dávala vždy najevo,“ řekl Schäuble v německém rozhlase. Bílý dům v pátek sdělil, že MMF má pro řešení krize eurozóny „značné zdroje“ a američtí daňoví poplatníci už víc nepřispějí.
Lídři eurozóny se na posledním summitu EU dohodli, že jejich centrální banky poskytnou MMF úvěr celkem 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) a země mimo euorozónu i Evropskou unii by dodaly dalších 50 miliard eur. Ministři financí zemí eura mají o velikosti jednotlivých půjček pro MMF jednat na dnešní telekonferenci.
Bundesbanka se brání přímému financování dluhů vlád
Šéf Bundesbanky Jens Weidmann minulý týden v dopise Schäubleovi dal na vědomí, že banka je ochotna půjčit ze svých rezerv peníze MMF jen v případě, že svým dílem přispějí i země mimo EU, jakož i neevropské země. „Pokud by například USA nebo jiní významní dárci nepřispěli, pak by to z našeho pohledu bylo nepříjemně blízko státnímu financování,“ uvedl Weidmann. Bundesbanka jakož i Evropská centrální banka mají zakázáno financovat dluhy vlád.
V dnešním rozhovoru pro francouzský list Les Echos však Weidmann svůj postoj zmírnil a řekl, že Bundesbanka půjčku poskytne, pokud tyto peníze MMF dá na „všeobecný účet“, nikoli do zvláštního úvěrového rámce pro eurozónu. Schäuble dnes potvrdil, že právě o tomto se uvažuje.
Ministr dodal, že Británie se již k poskytnutí svého příspěvku pro MMF zavázala, třebaže Londýn se odmítl připojit k dohodě na změně lisabonské smlouvy o EU a přijmout zpřísněná rozpočtová pravidla jako první krok k Německem požadované „fiskální unii“. Postoj Číny je podle ministra nejasný, „Čína však žádnou konfliktní pozici nesignalizovala“, dodal.
