„Pozorujeme nyní nové shromažďování ruských vojáků kolem ukrajinské hranice. Bylo zde rozmístěno nejméně dalších několik tisíc příslušníků ruské armády,“ řekl Rasmussen podle tiskových agentur a dodal, že v sousedství Ukrajiny je vidět manévrování vojenských jednotek.
„Pokud jsou tam rozmísťováni, aby zastavili přísun zbraní a ozbrojenců, pak by to byl pozitivní krok. Ale to není to, co vidíme,“ řekl rovněž Rasmussen. Podle něj se spíš zdá, že Rusko má v úmyslu využít svou armádu k dalšímu zastrašování Ukrajiny. „Považuji to za velmi politováníhodný krok zpátky. Zdá se, že Rusko nechává otevřenou možnost další intervence na Ukrajině,“ dodal.
Ekonomické vyhrůžky
„Pokud se Rusko znovu vloží do situace na Ukrajině, bude na to muset mezinárodní společenství tvrdě reagovat. To by zahrnovalo… hospodářské sankce proti Rusku, které by měly velmi škodlivé dopady na ruskou ekonomiku,“ konstatoval Rasmussen.
Severoatlantická aliance odhadla, že v určité chvíli bylo v blízkosti ukrajinských hranic až 40 tisíc ruských vojáků. V květnu ale Moskva oznámila, že velké množství těchto vojáků a jejich výzbroje bylo odtamtud staženo.
NATO ve zlomovém bodě
Rasmussen v souvislosti s nynějšími událostmi ve světě rovněž poznamenal, že NATO je ve zlomovém bodě. „Svět, který jsme pomáhali vybudovat po skončení studené války, čelí výzvám různé povahy a z různých směrů,“ konstatoval.
„Na našem východě to je ruská agrese vůči Ukrajině, která je pokusem přepsat mezinárodní pravidla a znovu vytvořit sféry vlivu. Ve stejné době na našem jihu vidíme státy nebo extremistické skupiny, které používají sílu k prosazení své moci. A celkově vidíme staré i nové hrozby - od pirátství přes terorismus až po počítačové útoky,“ řekl šéf NATO.
