Útoky v Homsu a Damašku si vyžádaly také několik desítek zraněných, mezi nimiž je mnoho lidí ve vážném stavu. Nálože v Homsu vybuchly od 07:15 SEČ zhruba v minutových intervalech na silniční křižovatce; tlaková vlna poškodila domy a automobily, na televizních záběrech bylo vidět velké množství skla a střepin a lidi zablokované v poškozených automobilech. Dějištěm byla čtvrť Zahra, obývaná hlavně vládnoucí náboženskou skupinou alávitů, k níž patří i prezident Bašár Asad.
Většinu Homsu kontroluje syrská vláda, ale město je často dějištěm podobných útoků. Lidé hlásící se k radikálním sunnitským džihádistům z Islámského státu tam v lednu při atentátu zabili 20 osob.
Odpoledne přišla z Damašku zpráva, že na jižním šíitském předměstí Sajjida Zajnab vybuchly čtyři nálože. Ty podle posledního odhadu SOHR zabily 68 lidí a 160 dalších je podle organizace zraněno, z toho 19 velmi vážně.
K atentátu v metropoli se hlásí IS
K útokům na předměstí Damašku, které se odehrály v rušnou dobu na zeleninovém trhu, se přihlásil Islámský stát. Tisková agentura Amak, která podporuje sunnitské islamisty, uvedla, že na předměstí podnikli útok pomocí náloží v automobilech dva sebevražední atentátníci IS. Podle svědků vybuchly celkem čtyři bomby a výbuchy zničily 60 prodejních stánků a fasády desítek domů.
Předměstí Sajjida Zajnab, kde stojí jedna z nejposvátnějších šíitských svatyň, bylo už v lednu dějištěm atentátu, při němž přišlo o život nejméně 71 lidí včetně 25 příslušníků šíitských milicí. K útoku se tehdy také přihlásili sunnitští islamisté. Ti chtějí podle čelního představitele SOHR dokázat, že i přes úspěšnou ofenzivu syrské armády podporované Ruskem jsou stále silní a dokážou tvrdě zasáhnout centra Asadovy podpory.
O příměří neusilují jen islamisté
Mezinárodní společenství usiluje o dohodu o příměří, která by mohla přivést zpět k jednacímu stolu do Ženevy účastníky přerušených mírových rozhovorů. Opozice v sobotu stanovila své podmínky, za nichž je ochotna na klid zbraní přistoupit. Souhlasí s dvou až třítýdenním obnovitelným příměřím, pokud se k němu připojí všichni, kromě islámských radikálů, kteří se rozhovorů neúčastní. K dalším podmínkám opozice patří ukončení obléhání měst a vesnic, otevření koridorů pro humanitární pomoc a propuštění vězňů.
Také Asad v sobotu řekl, že na příměří přistoupí, ale jenom za podmínky, že „teroristé“ toho nevyužijí k dalším ziskům a že země, které je podporují, svou podporu zastaví. Asad za teroristy od začátku konfliktu považuje všechny své odpůrce, tedy i takzvanou umírněnou opozici podporovanou některými zeměmi.
„Jsme připraveni zastavit vojenské operace, ale jsou tu i důležitější faktory. Například to, že teroristé toho nesmějí využít k posílení svých pozic,“ řekl Asad v rozhovoru se španělským listem El País. Trvá také na tom, že „ostatní státy, zejména Turecko, nesmějí posílat do Sýrie další teroristy, zbraně ani logistickou podporu“. Turecko v konfliktu stojí na straně umírněné opozice, ale bojuje hlavně proti syrským Kurdům, kteří jsou zapojeni do bojů proti islámským radikálům.
Turecko žádá invazi
Ankara nedávno oznámila, že syrskou válku může ukončit jedině vyslání pozemních jednotek, a to v koalici. K vyslání vojáků je připravena také Saúdská Arábie. K tomu Asad v rozhovoru řekl, že v takovém případě by proti nim syrská armáda postupovala „stejně jako proti teroristům“. „Bylo by to napadení; budeme hájit naši zem,“ řekl prezident.
