Slováci by mohli o eurovalu znovu hlasovat ve čtvrtek

Včera pozdě večer slovenští poslanci neschválili navýšení pravomocí EFSF. Nesouhlas znamená také pád vlády, která spojila hlasování s vyslovením důvěry.

Jednání s opozičním sociálnědemokratickým Směrem-SD někdejšího premiéra Roberta Fica se očekávají už dnes. Za trojici koaličních stran SDKU-DS, KDH a Most-Híd je povede lídr nejsilnější vládní strany SDKU-DS Mikuláš Dzurinda. Čtvrtá vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) EFSF odmítá a v parlamentu ho nepodpořila ani za cenu pádu kabinetu premiérky Ivety Radičové.

Mluvčí Směru-SD Ľubica Končalová uvedla, že dopoledne zasedlo vedení strany. Další postup Směru-SD by mohl být znám později během dne. Předseda strany Fico v minulosti několikrát řekl, že v druhém hlasování parlamentu fond podpoří. To zopakoval i po úterní neúspěšné volbě. „Slovensko se k eurovalu musí přihlásit,“ řekl Fico novinářům. Dodal, že čeká na pozvánku z vládního tábora.

Podle některých názorů jsou nyní nejpravděpodobnějším scénářem předčasné volby. Myslí si to kupříkladu předseda poslaneckého klubu KDH Pavol Hrušovský. „Slovensko nemá zkušenosti s nějakými úřednickými vládami,“ poznamenal. Záležet bude i na prezidentovi Ivanu Gašparovičovi, který má pravomoc vybrat si osobu, jež se pokusí sestavit nový kabinet. Gašparovič je nyní na návštěvě Asie. Přestože kvůli domácí krizi další cestovní plány zrušil, nedostane se domů dřív než ve čtvrtek.

Koalice se zatím pokouší účtovat se „zrádci“. Pokud předseda SaS Richard Sulík neuposlechne výzvu Radičové, aby odstoupil z funkce šéfa parlamentu, plénum ho zřejmě odvolá. Premiérka vyzvala k odchodu rovněž ministry za SaS.

„Úterní mezikrok, kterým bylo odmítnutí fondu, by za předpokladu čtvrtečního nového hlasování neměl mít trvalejší dopad na evropské finanční trhy a neměl by ovlivnit ekonomiku,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Zřejmě ale negativně ovlivní pozici Slovenska v evropských strukturách a jeho vyjednávací pozici v dalších otázkách. Nepřímo se může obrátit i proti dalším novým zemím EU včetně Česka, na jejichž politickou scénu se partneři ze starých členských zemí budou dívat jako na nevypočitatelnou a postrádající solidaritu v kritických okamžicích,“ dodal.

Merkelová věří, že navýšení fondu podpoří nakonec všichni

„Jsem si velmi jistá, že do 23. října budeme mít pod EFSF podpisy všech členských zemí (eurozóny),“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která je na návštěvě Vietnamu. V neděli 23. října se v Bruselu uskuteční odložené summity Evropské unie a eurozóny, které byly původně plánovány na 17. a 18. října.

Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger předpokládá, že Slováci fond nakonec schválí, pokud se tak ale nestane může EFSF fungovat i bez souhlasu Bratislavy. „Pokud to Slovensko neschválí, budeme (fond) muset přehodnotit,“ řekl Spindelegger. Uvedl, že eurozóna záchrannou síť i tak natáhne, ačkoli bude třeba prověřit zákonnost takového kroku. Toto řešení by upřednostnil.

Někdejší přední evropští státníci dopisem vyzvali vlády eurozóny, aby finanční krizi vyřešili, jinak hrozí zničení světového finančního systému.

Odmítnutí záchranného fondu eurozóny podle slovenského tisku nakonec nezabrání prosazení nových pravomocí pro Evropský fond finanční stabillity. Listy soudí, že horší dopad pro zemi bude mít rozpad vládní koalice.

„Sulíkovým ne eurovalu na delší dobu končí šance provádět reformy. Tato koalice byla místy komplikovanější, než bylo příjemné, ale posouvala zemi správným směrem - osekávala možnosti krást, šetřila, demokracii nevnímala jen jako nutné zlo,“ napsal například deník Sme.

Nový čas: Fico si mne ruce

Podle nejčtenějšího slovenského listu Nový čas může z posledního vývoje těžit lídr opozičního Směru-SD. „Jeden politik, který si mne ruce, určitě existuje. Je jím Robert Fico, který nemusel ani prstem pohnout a vláda dospěla k sebedestrukci,“ napsal Nový čas.

„Malé Slovensko se vzepřelo silnějším sousedům a odmítlo rozšířit záchranný fond určený pro zadlužené státy a problémové banky,“ napsal The Washington Post. „Závratě vyvolávající síla Slovenska, která zhatila hlavní záchranné úsilí řízené převážně mnohem větším Německem a Francií, jen ilustruje donkichotskou povahu evropské vlády a zpackané pokusy o záchranu.“

„Je to smutné memento toho, že eurozóna závisí na rozhodnutích jednotlivých států s protichůdnými zájmy,“ prohlásila ekonomická analytička na prestižním londýnském institutu Chatham House. Dodala, že Evropa není federací a že jedna populistická strana může vykolejit snahy bloku.

The Australian: Krize v eurozóně dosáhla nového dna

Podobně se vyjadřuje i zpravodajský server The Australian, podle kterého krize v eurozóně dosáhla kvůli chybějícímu jasnému politickému vedení nového dna. Rovněž dodal, že poslední záchranné plány zastavilo maličké Slovensko.

„Pozoruhodný spektákl dohody 17 zemí narazil do zdi v Bratislavě, metropoli země, která euro přijala teprve v roce 2009,“ připomněl The Australian. Dodal, že nová situace zřejmě povede k ještě většímu rozčarování voličů v Německu a dalších zemí, kde již veřejnost není šťastná z neradostných vyhlídek kvůli bídné řecké ekonomické disciplíně.

Euro zareagovalo poklesem

V reakci na výsledek hlasování slovenských poslanců se na devizových trzích se zastavil růst kurzu eura. Euro k dolaru oslabilo o 0,2 procenta na 1,3617 dolaru, odpoutalo se ale od denního minima 1,3582 USD, na němž se ocitlo v prvních reakcích po výsledku hlasování v Bratislavě. Vůči japonskému jenu euro oslabilo o 0,1 procenta na 104,43 JPY.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.