Soudce Pauley dospěl podle Reuters k závěru, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by americká vláda používala masové shromažďování údajů k jiným účelům než pro předcházení teroristickým útokům a jejich vyšetřování. „Soud měl odpovědět na otázku, zda tento program masového sběru údajů je zákonný. Soud se domnívá, že tomu tak je,“ napsal podle agentur soudce ve svém rozhodnutí.
„Vláda se poučila ze svých chyb a přizpůsobila se boji s novým nepřítelem: s teroristickou sítí, která je s to organizovat útoky po celém světě. Vláda zavedla řadu protiopatření. A to včetně programu velkého sběru telefonických dat na rozlehlé internetové síti, který může najít a oddělit kontakty mezi podezřelými z terorismu v oceánu zdánlivě nesouvisejících údajů,“ řekl podle agentury AP Pauley. „Jak ukázaly útoky z 11. září (2001), nezachytit podobnou hrozbu může mít hrůzný dopad,“ dodal podle AP soudce.
Mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Peter Carr uvedl, že jeho úřad soudcovo rozhodnutí potěšilo.
Odpůrci sledování: Jde o vážnou hrozbu pro soukromí Američanů
Organizace na ochranu občanských práv American Civil Liberties Union (ACLU) je naopak zklamaná. „Tento program masového sledování hovorů představuje vážnou hrozbu pro soukromí Američanů a myslíme si, že soudce Pauley se mýlí, když si myslí něco jiného,“ řekl podle AP zástupce ACLU Brett Kaufman.
Pauleyho rozhodnutí se rozchází i se závěrem, ke kterému nedávno dospěl jiný americký federální soudce - Richard Leon. Podle Leona praxe NSA porušuje čtvrtý dodatek americké ústavy zaručující právo nebýt vystaven přehnanému prohledávání, a je tedy zřejmě protiústavní. Podle AP se očekává, že vláda se proti tomuto rozhodnutí odvolá. Podle AFP skončí spor nejspíš u ústavního soudu.
Informace o programu NSA zaměřeném na monitorování telefonické a internetové komunikace nejen ve Spojených státech, ale v řadě různých zemí světa, vyzradil světovým médiím bývalý spolupracovník agentury Edward Snowden. Nyní se ukrývá v Rusku, kde obdržel dočasný azyl, a Spojené státy žádají jeho vydání. Snowden ve svém nedávném poselství varoval, že děti v dnešní době nepoznají význam soukromí.
| Kontroverzní program PRISM |
|---|
| V rámci programu PRISM (hranol) americká vláda uplynulých šest let špehovala uživatele internetu po celém světě. Soukromá data o nich jí dobrovolně dodávaly firmy jako Google, Facebook a Apple. Ty se však nařčení brání. Tvrdí, že postupovaly jen podle zákona. Americká tajná služba NSA měla mít přímý přístup k databázím firem. Na projektu spolupracovalo celkem devět technologických firem. Jako první se připojil Microsoft, naposledy na konci roku 2012 Apple. Americký senát o existenci programu věděl a každé tři měsíce mu prodlužoval povolení. Veřejnost o projektu PRISM informoval právě Snowden. |
