Svět zpravodajských služeb se netočí jen kolem NSA

Kontrolní věž raketové střelnice Qinetiqu na Hebridách
(Profimedia.cz)

Kontrolní věž raketové střelnice Qinetiqu na Hebridách (Profimedia.cz) Zdroj: Profimedia.cz

Přestože světová média zaměstnává skandál kolem Edwarda Snowdena a americké NSA, kontroverze provázejí i čím dál aktivnější tajné služby jiných zemí. Jde například o vojensky stále významnější Čínu a Indii. Na prvně jmenovanou si ostatní země bez úspěchu stěžují kvůli průmyslové i vojenské kyberšpionáži. V Dillí se zase v posledních týdnech přetřásá činnost speciální vojenské zpravodajské služby, která se údajně zapletla do boje mezi generály a snažila se změnit vládu v Kašmíru.

Čína si kvůli aféře NSA může trochu vydechnout, její výzvědná činnost přinejmenším dočasně unikla hlavní pozornosti. Průzkum mezi německými firmami dokonce ukázal, že americké špiony v současnosti považují za stejně nebezpečné jako čínské. Peking kauzy využívá k propagandě, podle odborníků jej ale zároveň příliš netěší.

„Snowden poskytl model vynašečům všude, dokonce i uvnitř čínského bezpečnostního aparátu. Existuje riziko, že ostatní budou následovat jeho příkladu,“ řekl Deutsche Welle Thomas Rid, expert na počítačovou bezpečnost z londýnské King’s College. Čína přitom letos také čelila vážným obviněním, nic však nenasvědčuje tomu, že by si z nich dělala těžkou hlavu.

Čínské útoky na americké cíle

Na jaře Pentagon ve své výroční zprávě poprvé otevřeně prohlásil, že čínská vláda a armáda provádí počítačové útoky na americké cíle. „V roce 2012 bylo mnoho počítačových systémů po celém světě, včetně těch, které vlastní americká vláda, opět cílem narušení. Některá z nich lze pravděpodobně připsat přímo čínské vládě a vojsku,“ uvádí se v materiálu.

Bloomberg v té době přinesl informace, že tým hackerů ze Šanghaje napojený na čínskou armádu mezi lety 2007 a 2010 získával informace o projektech spojených s výzkumem severoamerické pobočky britské firmy Qinetiq. Týkal se vývoje tajných satelitů, bezpilotních letounů a softwaru, který využívají americké jednotky v Afghánistánu.

Výmluvným faktem je, že čínská armáda loni představila vojenského robota na odstraňování bomb, nápadně podobného modelu Dragon Runner od Qinetiqu.

Vládní kontrakty pokračovaly

Podle agentury se již delší dobu vědělo, že Qinetiq přichází o citlivá data. Tato skutečnost firmu ale nepřipravila o vládní kontrakty. Nejmenovaní bývalí představitelé amerického ministerstva novinářům také řekli, že útok na firmu je patrně jen součástí mnohem širší kampaně, jejímž cílem zřejmě byli téměř všichni významní armádní dodavatelé.

Už v únoru přitom americká bezpečnostní společnost Mandiant přinesla podrobnosti o zmíněné šanghajské skupině, která je podle ní zároveň armádním útvarem s číslem 61398. Viní ho z rozsáhlé průmyslové špionáže ve všech možných odvětvích převážně v USA, Kanadě a Británii.

Falešné e-maily pro Izraelce

Poradní tým Kongresu před pár dny konstatoval, že šanghajské odhalení vůbec nic nezměnilo. „Neexistují žádné náznaky, že veřejné prozrazení technických detailů čínské kyberšpionáže během roku 2013 vedlo Čínu ke změně přístupu ve využívání kyberšpionáže ke krádežím soukromých hospodářských a obchodních informací,“ uvedl panel. Podle něj se jen změnil způsob získávání informací.

Koncem října si na velký, ale neúspěšný útok, z něhož je podezřelá Čína, stěžoval i Izrael. Špioni prý oslovili bezpečnostní špičky země prostřednictvím falešného e-mailu od jedné německé společnosti. Stát tvrdí, že v poslední době celkově podobných hrozeb přibývá, ale často za nimi stojí také Írán, Hamas a Hizballáh.