Kdo je Edward Snowden? Supertajný projekt PRISM odhalil průměrný ajťák

Edward Snowden

Edward Snowden

Hrdinou jednoho z největších úniků informací v historii amerických tajných služeb není ani hacker, ani vysoce postavený špionážní důstojník, jak se předpokládalo, nýbrž průměrný programátor pracující pro soukromou externí firmu, který nedokončil ani střední školu. Zkrátka jen jeden z mnoha, který už „nechtěl žít ve světě, kde je všechno, co řekneme a uděláme, zaznamenáno“.

A tak napsal novinářům a řekl jim, jak americké tajné služby využívají soukromé údaje ze služeb jako je Facebook, Google nebo YouTube.

Devětadvacetiletý Edward Snowden pracoval pro společnost Booz Allen Hamilton, velkou konzultantskou firmu, která poskytuje americké vládě služby všeho druhu – od managementu až po IT. Mezi klienty Booz Allen Hamilton patří i Národní bezpečnostní agentura (NSA), tedy součást amerických tajných služeb. Snowden ke konzultantské firmě přišel ze CIA, kde pracoval jako správce sítě. Jeho novým pracovištěm se stala pobočka NSA na Havaji.

Ač externista, Snowden v NSA získal přístup k informacím s nejvyšším stupněm utajení. Byly mezi nimi i dokumenty dokazující existenci projektu PRISM, v rámci něhož americké tajné služby využívaly soukromých e-mailových zpráv, videokonferencí a dalších osobních materiálů z internetu ke špionážním účelům. Snowdenovi se to nelíbilo a rozhodl se dokumenty vynést na veřejnost. Opustil Havaj a ukryl se v hotelovém pokoji v Hongkongu, odkud pak utajené dokumenty poslal novinářům z britského Guardianu a amerického listu Washington Post.

Přes noc nejslavnějším whistleblowerem

„Vím, že za své rozhodnutí budu pykat, ale budu spokojený, pokud existence tajného zákona, nespravedlivých pardonů a neodolatelné výkonné moci, jež ovládá tento svět, který miluji, bude odhalena, byť by to mělo být jen na okamžik,“ napsal ve vzkazu, kterým doprovodil první „várku“ dokumentů pro deník Guardian.

Zpráva o existenci programu zapůsobila jako bomba. Snowden nejdříve zůstával skrytý, pak se však k vynesení informací v neděli přiznal. Ihned se tím zařadil mezi nejvýznamnější americké whistleblowery jako jsou informátor WikiLeaks Bradley Manning nebo Daniel Ellsberg, proslavený aférou Pentagonských dokumentů.

Edward Snowden: Vím, že za své rozhodnutí budu pykat, ale budu spokojený, pokud existence neodolatelné výkonné moci, jež ovládá tento svět, bude odhalena, byť by to mělo být jen na okamžik.

Celý svět nyní čeká, jak se k aféře postaví Bílý dům. Prezident Barack Obama tvrdí, že otevření debaty o soukromí vítá, zároveň však americké bezpečnostní programy obhajuje jako důležitý nástroj v boji proti terorismu.

Hongkong, kde se nyní Snowden ukrývá, má se Spojenými státy smlouvu o vydávání zločinců, s vydáním by však musela souhlasit Čína. Soud se Snowdenem by se také mohl obrátit proti žalobcům, informátor, který věří, že udělal správnou věc, by se totiž snadno mohl stát hrdinou veřejnosti a získat si sympatie soudců. Sám Snowden Guardianu řekl, že bude usilovat o azyl například na Islandu.

O co šlo v projektu PRISM?
V rámci programu PRISM (hranol) americká vláda uplynulých šest let špehovala uživatele internetu po celém světě. Soukromá data o nich jí dobrovolně dodávaly firmy jako Google, Facebook a Apple. Ty se však nařčení brání. Tvrdí, že postupovaly jen podle zákona. Americká tajná služba NSA měla mít přímý přístup k databázím firem. Na projektu spolupracovalo celkem devět technologických firem. Jako první se připojil Microsoft, naposledy na konci roku 2012 Apple. Americký senát o existenci programu věděl a každé tři měsíce mu prodlužoval povolení.

Petr Koubský: Assange je už jen pěšák v cizí hře