S vyšším počtem nezaměstnaných počítá i ministerstvo práce, podle jeho prognózy by země měla příští rok vyplatit na dávkách v nezaměstnanosti o tři miliardy eur (81 miliard korun) víc než letos.
„Varuji před přehnanými očekáváními, že se běženci rychle integrují na pracovním trhu. Mnoho z nich nemá dostatečné jazykové znalosti, dalším chybí kvalifikace,“ řekl Weise. Podle odhadů ministerstva práce má jen zhruba každý desátý uprchlík dostatečné předpoklady k tomu, aby si ihned po ukončení azylového řízení mohl najít pracovní místo. Německo přitom letos očekává příchod až jednoho milionu běženců.
Mnoho uprchlíků mluví nanejvýš základní angličtinou nebo francouzštinou
„Mnoho uprchlíků mluví nanejvýš základní angličtinou nebo francouzštinou,“ upozornil Weise. BfA proto musela zaměstnat víc tlumočníků, kteří se snaží zprostředkovat kontakty mezi běženci a firmami a zajistit uprchlíkům zaměstnání. Weise však očekává, že se lidé, kteří v Německu skutečně chtějí zůstat, začnou němčinu intenzivně učit.
Šéf BfA v této souvislosti ocenil postoj firem, které v Německu působí. Řetězec rychlého občerstvení McDonalds například převzal náklady na jazykové kurzy pro 20 tisíc lidí, velké průmyslové svazy se zase snaží otevírat pro běžence nová pracovní místa.
Obavy odborů
Příchod uprchlíků však vyvolává obavy u německých odborů, protože zhruba polovina příchozích nemá žádnou pracovní kvalifikaci. Odborové svazy varují, že se proto bude mnoho lidí ucházet o nekvalifikované práce, což bude firmy motivovat k tomu, aby hledaly způsob, jak jim neplatit minimální mzdu osm a půl eura za hodinu. Podle odborů by také běženci mohli vytlačit z pracovního trhu dlouhodobě nezaměstnané.
Weise je však přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska mohou běženci znamenat pro německý pracovní trh obohacení. „Díky dobrému hospodářskému vývoji v posledních letech panuje například v mnoha částech jižního Německa plná zaměstnanost a firmy tam dokonce mají problém sehnat dost pracovníků,“ připomněl.
