Tato právní ofenziva je dosud nejsilnějším úředním výpadem proti zástupci pro Švýcarsko klíčového odvětví. V obchodu se zlatem se točí miliardy dolarů ročně. Jde také o první případ obvinění firmy z krádeže a ilegálního převozu nerostného bohatství od konce druhé světové války.
Nelegální ozbrojené skupiny ve východní části afrického Konga, které tamní oblast terorizují již desítky let, financují své aktivity pašováním nerostných zdrojů. Zlato patří k nejhodnotnějším z komodit, se kterými tyto skupiny obchodují, a zároveň se u něj nejhůře zjišťuje původ.
Rozhodnutí úřadů spustit vyšetřování bylo podpořeno tlakem neziskové organizace Trial, která případ sledovala osm let. Trial tvrdí, že švýcarská rafinerie zlata Argor-Heraeus v roce 2005 koupila tři tuny kovu přes překupníky v Ugandě sousedící s Kongem. Argor-Heraeus podle Trialu věděla, že zlato pochází od konžských vzbouřeneckých skupin. „Federální prokurátor se na základě podnětu rozhodl spustit vyšetřování proti společnosti s podezřením na praní špinavých peněz v souvislosti s válečnými zločiny a napomáhání válečným zločinům,“ uvedl minulý týden úřad prokurátora v Bernu.
Firma Argor-Heraeus se proti obvinění ostře ohradila a uvedla, že přišlo jako blesk z čistého nebe. Také uvedla, že hloubkové šetření švýcarských úřadů firmu již od podobných aktivit v roce 2005 očistilo.
Zpracovatel zlata, který je částečně vlastněn německou Commerzbank, čelil v roce 2006 návrhu na sankce ze strany vyšetřovatelů OSN právě kvůli nákupům konžského zlata. Nakonec ale nebyl za nic potrestán a jméno ArgorHeraeus bylo i vymazáno z hlavního reportu OSN. Podle vyšetřovatelů Trialu se od té doby ale objevily nové důkazy, které umožňují znovuotevření případu. Výsledek přispěje do debaty, nakolik jsou západní společnosti odpovědné za to, že svými obchody pomáhají rebelským ozbrojeným skupinám.
