Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová protiimigrační opatření, která zahrnují další tři země. Zákaz cestovat do Spojených států se tak bude týkat občanů osmi států, a to KLDR, Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely. Nově se tedy zákaz rozšíří na občany KLDR, Venezuely a Čadu. Z původního seznamu šesti převážně muslimských států, jejichž občanům se Trump snažil omezit vstup do USA, byl vyřazen Súdán.
"Učinit Ameriku bezpečnou je má hlavní priorita. Nepustíme do naší země ty, které nemůžeme bezpečnostně prověřit," uvedl Trump.
Opatření se v případě jednotlivých zemí liší. Všichni občané KLDR a Čadu mají zakázaný vstup na území USA, zatímco v případě Venezuely se zákaz týká členů dlouhého seznamu vládních institucí a jejich rodinných příslušníků.
Nová pravidla mají pro tři nové země vstoupit v platnost 18. října, zatímco v případě zbylých pěti států nové restrikce nahrazují původní zákaz.
"Tato omezení jsou životně důležitá pro národní bezpečnost," řekl novinářům vysoce postavený vládní představitel. Upozornil, že podobně jako v případě Súdánu budou moci být i další země vyškrtnuty ze seznamu, pokud dosáhnou požadované úrovně kontroly.
Proti tomuto tvrzení se ostře ohradil Caracas, který označil novou migrační strategii Washingtonu za "psychologický terorismus". "Odsuzujeme před mezinárodním společenstvím nepřátelské kroky vlády USA, které chtějí stigmatizovat náš národ pod záminkou boje s terorismem a zahrnout jej do jednostranně vytvořeného seznamu," uvedl v prohlášení venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza, podle něhož nemá začlenění Venezuely na seznam související s terorismem a americkou bezpečností žádné opodstatnění.
Postih Venezuely, stejně jako KLDR, je pravděpodobně reakcí na výhrady ochránců lidských práv, že dosavadní protiimigrační politika Bílého domu se týkala výlučně muslimů.
Oproti některým jiným dřívějším nařízením Bílého domu byl nynější Trumpův dekret dlouhé měsíce připravován a konzultován s cizími vládami, napsala agentura AP. Aby nenastal chaos, dosavadní vydaná víza zůstanou v platnosti a občané dotčených zemí budou mít možnost případ od případu získat výjimku.
Severní Koreje se Trumpovo nařízení týká jen symbolicky, protože kromě diplomatů v OSN žádní Severokorejci v USA nežijí. Pchjongjang své občany do ciziny nepouští s výjimkou sportovců a osob, které z vůle režimu vyjíždějí do zahraničí za prací.
Severní Korea podle Bílého domu nespolupracuje se Spojenými státy v žádném ohledu a neplní žádný z požadavků. Čad je sice důležitý partner v boji proti terorismu, ale nesdílí informace o teroristech a další údaje, které USA požadují; v zemi působí různá teroristická uskupení, jako je Islámský stát (IS), Boko Haram či Al-Káida. Venezuela, na kterou Spojené státy nedávno uvalily ekonomické sankce, nespolupracuje při ověřování, zda její občané představují nebezpečí pro národní bezpečnost či ohrožují bezpečí veřejnosti, země ani ochotně nepřijímá své vyhoštěné občany.
Březnový výnos zakázal občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie na 90 dní vstup do USA a na 120 dní znemožnil vstup do země lidem odkudkoli na světě, kteří by mohli být uznáni jako uprchlíci. Trump nařízení zdůvodnil jako prevenci před teroristickými útoky, část americké společnosti jej však odmítala akceptovat jako diskriminaci na základě víry. Po žalobách některých států a organizací však nařízení zablokovaly federální soudy. Částečně je uvolnil až koncem června nejvyšší soud, podle jehož rozhodnutí nemohly do USA pouze osoby, které tam nemají příbuzenské či pracovní kontakty.
Média spekulují, že 90denní zákaz vstupu, který se týkal šesti států, v neděli vypršel. V reakci na to nyní nejvyšší soud, který se legálností dekretu se zákazem vstupu zabývá, zrušil jednání připravované na 10. října a zároveň vyzval strany sporu k vyjádření, jak dále a zda vůbec v projednávání případu pokračovat. Lhůtu na návrhy soud stanovil do 5. října.
