Ukrajina připravuje třetí úder proti národnostním menšinám, prohlásil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. První úder podle něj představoval zákon nařizující výuku i na menšinových školách v ukrajinštině, další ranou je zpochybnění zákona zakotvujícího jazyková práva menšin, a třetí představuje návrh prezidenta Petra Porošenka zákonem zakázat dvojí občanství.
Ukrajina podniká kroky proti národnostním menšinám "bezpříkladně ohavným a předem promyšleným způsobem," prohlásil podle agentury MTI Szijjártó na tiskové konferenci. Ukrajinský prezident Porošenko spolu s ukrajinským parlamentem podle něj pracují na tom, aby národnostním menšinám postupně odňali práva, a současně proti menšinám vedou "lživou kampaň".
Maďarsko bude nadále blokovat vstup Ukrajiny do NATO, dokud práva menšin nebudou obnovena, dodal Szijjártó.
Maďarsko se loni v říjnu kvůli "brutálnímu potlačování práv menšin" na Ukrajině rozhodlo blokovat veškeré snahy o sblížení Kyjeva s Evropskou unií či NATO. Podle Budapešti jde o "jediný nástroj, s jehož pomocí lze bránit zakarpatské Maďary a přimět Ukrajinu chovat se v souladu s mezinárodními normami". Kyjev zase objasňuje počínání Maďarska rostoucím vlivem Moskvy na Budapešť, která prý využívá svého členství v NATO k nátlaku na Ukrajinu "v zájmu třetí země", čímž ohrožuje jednotu Evropské unie a NATO.
Dvojí občanství je pro Ukrajinu "vzhledem k ruské agresi zásadně nepřijatelné", objasňoval před časem šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin postoj své země. Otázka občanství má pro Ukrajinu podle Klimkina "kritický a zásadní význam", zejména vzhledem k bojům na východě země, kde proruští separatisté s podporou Moskvy bojují proti ukrajinské armádě. V takových podmínkách je dvojí občanství pro Kyjev nepřijatelné, poznamenal Klimkin.
Ukrajinská vláda se odmítáním dvojího občanství snaží zabránit tomu, aby možnost přijetí ruského občanství v neklidné oblasti Donbasu ještě více podnítila separatistické nálady.
