Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a březnové anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Centrální banka je proto nucena podporovat domácí měnu intervencemi na devizovém trhu. Navíc se také podílí na hrazení dodávek zemního plynu.
Již v listopadu se ukrajinské devizové rezervy poprvé za téměř deset let propadly pod hranici deseti miliard dolarů, respektive na 9,966 miliardy USD. V prosinci klesly téměř o čtvrtinu kvůli splácení dluhu za dřívější dodávky plynu a předplatnému za nové dodávky.
Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, a to kvůli sporům ohledně ceny a nezaplaceným účtům. Koncem října se země dohodly na podmínkách prozatímního obnovení dodávek, Ukrajina však musí za plyn platit předem.
Kyjev se nyní musí spoléhat na finanční pomoc ze zahraničí. Evropská komise minulý týden slíbila Ukrajině další půjčku ve výši 1,8 miliardy eur (přes 50 miliard korun). Ukrajina však peníze obdrží pouze v případě, že bude plnit podmínky programu mezinárodní pomoci a pokračovat v dohodnutých reformách. V rámci předchozích dvou programů Kyjev dostal od EU slíbeno přes 1,6 miliardy eur, z této částky doposud obdržel zhruba 1,36 miliardy eur.
Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v dubnu schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (přes 400 miliard korun). Začátkem září fond upozornil, že Ukrajina by mohla potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až 19 miliard dolarů, pokud bude konflikt na východě země pokračovat i v letošním roce.
