Zatímco se Írán dušuje, že nemá na svědomí smrt tří amerických vojáků a desítky zraněných v Jordánsku, Bílý dům mlčí. Prezident Joe Biden totiž musí pečlivě zvážit, jak na útoky na americké cíle na Blízkém východě odpoví. Nepromyšlená tvrdá akce by mohla vyvolat konflikt dalekosáhlých rozměrů, jenž by měl i výrazné hospodářské dopady. Přílišnou zdrženlivost bude Írán vnímat jako západní slabost a pobídku k dalšímu posilování vlivu v regionu.
Washington je přesvědčen, že za krvavým úderem na americkou základnu Tower 22 na severovýchodě Jordánska nedaleko hranice se Sýrií stojí šíitské milice napojené na Írán. Útočníci podle některých zdrojů dron vyslali z Iráku. Biden o víkendu slíbil odvetu. Naznačil však, že nemusí přijít hned, když zdůraznil, že Spojené státy si určí její čas a způsob.
Vnější i domácí tlak na Bidena je v současnosti obrovský. Americké jednotky na Blízkém východě čelily od říjnového začátku války mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás už více než 150 akcím různých militantů. Jejich zranitelnost začíná být v USA velkým tématem. „Víkendový útok na základnu v Jordánsku, užívanou k podpoře operací v Sýrii, by měla být budíčkem,“ napsali pro magazín Foreign Policy američtí experti na region Adam Weinstein a Steven Simon.
Spojené státy mají v Jordánsku, Sýrii, Iráku, Libanonu a v Izraeli na šest tisíc vojáků. Více než třicet tisíc dalších jich je v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábií, Spojených arabských emirátech a v okolních vodách. Někteří se v Rudém moři účastní operace proti jemenským povstalcům, rovněž podporovaným a vyzbrojovaným Íránem. Bílý dům má několik možností, jak podpořit ochranu svých sil.
